CT vyšetření pohybového aparátu

Příklady běžných indikací pro CT vyšetření jsou:

• Kosti: složité zlomeniny, deformity kostí, záněty kostí, degenerativní onemocnění, nádory.
• Klouby: dysplazie kloubů a další vrozené ortopedické vady, vykloubení, praskliny.
• Páteř: zlomeniny a vykloubení obratlů, výhřezy plotének, záněty, nádory, myelogramy.
• Pacienti s polytraumatem.

Výhody CT vyšetření pohybového aparátu:

• CT poskytuje více detailů, snímky jsou bez superpozic a dostupné ve 3D rozlišení, a také má zvýšený kontrast měkkých tkání pro případ, kdy jiné zobrazovací metody dosáhnou svých limitů nebo poskytují sporné nálezy.
• Využití v případech chronické, recidivující symptomatologie s nejasnou etiologií.
• Podrobně zobrazí oblasti, které jsou obtížně přístupné nebo vyžadují podrobnější informace (např. oblast hlavy, komplikované zlomeniny, praskliny, složité klouby).
• Vhodné u nejasné lokalizace kulhání i přes podrobné ortopedicko-neurologické vyšetření.
• Zachytí časný projev strukturálních změn (např. u dysplazie loktů u psů), kde klinické příznaky se mohou objevit již v raných stádiích onemocnění, ale rentgenologické vyšetření je ještě nezobrazí (neexistuje vždy korelace mezi klinickými příznaky a zobrazovacími nálezy).
• Časná detekce osteolýzy/nekrózy kosti a určení jejího rozsahu.
• Stanoví rozsah poškození nebo onemocnění (vliv na stanovení prognózy a na rozhodnutí o léčbě).
• U operací nádorů zajistí předoperační screening metastáz (zobrazování mikrometastáz).
• Je možné provádět cílenou biopsii tkáně/kosti pod kontrolou CT.
• U chirurgických zákroků je důležité pro rozhodování a plánování (např. rozsah nádorů, složitost zlomenin, biopsie nebo biopsie tenkou jehlou).

Omezení CT vyšetření pohybového aparátu:

CT je obzvláště účinné při zobrazování kostních struktur, ale někdy dosahuje svých limitů při zobrazování měkkých tkání, zejména malých měkkých tkání, i když je rozlišení mnohem lepší než u konvenčního rentgenu. V těchto případech doplní vyšetření ultrazvuk nebo magnetická rezonance.

Příklady konkrétních CT vyšetření

Loket

Loket byl rozsáhle studován pomocí CT. CT vyšetření lokte je obzvláště cenné při definování různých patologií spojených s dysplazií lokte a plánováním chirurgických zákroků. Prosté rentgenové vyšetření, ačkoli je schopno posoudit většinu změn spojených s dysplazií lokte, nemůže spolehlivě určit přítomnost fragmentovaného mediálního korunního výběžku nebo stupeň inkongruence kloubu, což je snadno viditelné pomocí CT.

V celkové anestezii je pacient uložen do sternální polohy vleže a přední končetiny jsou co nejvíce kraniálně nataženy. Oba lokty lze zobrazit ve stejné rovině skenování a pokud jsou symetricky umístěny, lze je snadno porovnat během prohlížení snímků. Axiální snímky se získávají z distálního humeru přes proximální radius a ulnu. Překrytí axiálních řezů umožňuje lepší rekonstrukci do dorzálních a sagitálních snímků. Sagitální rekonstrukce snímků umožňuje nejlepší posouzení inkongruence kloubů.

Mediální korunní výběžek (MCP) by měl být posouzen z hlediska fragmentace nebo fisur, velikosti a tvaru, tvorby osteofytů a sklerózy.

Mezi další důležité oblasti zájmu patří humeroulnární, humeroradiální a radioulnární spojení (kongruence kloubu), vyšetření humerálního kondylu z hlediska subchondrální kostní lýzy a sklerózy, které svědčí o osteochondróze, a mediální a laterální kolaterální kostní a měkké tkáně. 

V procesu vyšetření může pomoci zobrazit anatomické oblasti zapojené do dysplazie lokte. Patří mezi ně: mediální a laterální epikondylární kostní reakce, kostní reakce háčkovitého výběžku proximálně, nesrůstající háčkovitý výběžek, nesouběžnost kloubu, remodelace MCP, osteofytóza hlavice radia a skleróza trochleárního zářezu ulny.

Hlezenní kloub

CT vyšetření psího hlezna je cenné při posuzování zlomenin, zejména těch, které vznikly při závodních poraněních a nebo při osteochondróze.  Zatímco rentgenové snímky si zachovávají své místo v počátečním vyšetření, CT může poskytnout jinak nedosažitelné informace o závažnosti patologie, které jsou nezbytné pro chirurgické plánování a intervenci.

Koleno

Koleno u psa se vyšetřuje pomocí CT a v poslední době se používá zvláště ve spojení s artrografií kolene, při které se před zobrazením do kolene vstříkne zředěná jodovaná kontrastní látka. Použití nitrokloubní kontrastní látky umožňuje vynikající anatomické posouzení zkřížených vazů a menisků. 

Tím můžeme nahradit artroskopické vyšetření kloubu. Bez artrografie kolena je CT užitečné pro určení rozsahu degenerativního onemocnění kloubu, hloubky kladky kosti stehenní a vztahu k patelárnímu skloubení v případech luxace, postrádá nicméně diferenciaci měkkých tkání jako MRI. 

Rameno

Silnou stránkou CT vyšetření ramenního kloubu je hodnocení velikosti a kalcifikace šlach, obvykle bicepsu a m. supraspinatus. Díky magnetické rezonanci (MRI) neposoudime pouze velikost a mineralizaci, ale dokážeme také detekovat abnormální signály uvnitř šlachy. 

Je třeba poznamenat, že k vyšetření šlachových struktur ramene je užitečný ultrazvuk a protože jej lze provést bez anestezie, lze jej považovat za test první volby pro diagnostiku muskuloskeletálních poruch ramene. Mezi běžně diagnostikovaná onemocnění ramene u psa patří bicipitální tendinitida (zvětšení, mineralizace, synovitida), poranění úponu bicepsu a mineralizace m. supraspinatus. Pro diagnostiku problémů ramene hojně využíváme artroskopii.

Nádory nervových obalů

Nádory nervových pochev jsou často zodpovědné za kulhání a mohou představovat diagnostickou výzvu. Mohou se vyskytovat kdekoli podél periferních nervů předních a zadních končetin, od míchy až po distální končetiny. Centrálněji se detekují léze, zatímco distálněji lokalizované nádory jsou problematičtější. 

Při podezření je nutné provést axiální snímky pacienta, které zahrnují brachiální plexus nebo bederní plexus. Pozorování svalové atrofie pomáhá lokalizovat umístění nádoru, zejména pokud lze identifikovat specifické svalové skupiny (tj. jaký nerv je postižen). Na CT vyšetření jsou tyto nádory často dostatečně velké, aby se daly identifikovat jako uzlík nebo tkáňová léze.