VETERINÁRNÍ KLINIKA MEDIPET

PRAXE PRO MALÁ ZVÍŘATA ZLÍN

Česky English Deutsch

Pohotovostní služba:

577 222 737

Veterinární klinika Medipet Zlín - specializace ORTOPEDIE

DENERVACE KLOUBNÍHO POUZDRA kyčelního kloubu u psa

Dysplazie kyčelních kloubů je v psí populaci velmi rozšířené onemocnění. Podle stupně postižení vede k chronické progresivní degeneraci – bolestivé artróze. V konečném důsledku vidíme trpící jak nemocné zvíře, tak i majitele, který se snaží hledat cesty, jak svému psu pomoci. A právě těmto lidem je určen tento článek o nově vytvořené metodě léčby dysplazie kyčelního kloubu, kterou jsme na základě informací v ESVOT (Evropská společnost veterinárních ortopedů a traumatologů) na našem pracovišti v indikovaných případech začali používat před 2 lety a máme s ní výborné zkušenosti.

K zavedení do praxe nás vedly výsledky studie Dr. Sylvie Kinzel a kol. z Univerzity v Aachenu. U 117 případů DKK použili chirurgickou metodu denervace kloubního pouzdra. Zhodnocení stavu vyšetřením veterinárním lékařem a dotazy na majitele prováděli bezprostředně před a 2 měsíce po operaci. 90, 6% pacientů vykázalo zlepšení a významný léčebný efekt. 50,4% z nich bylo zcela bez potíží. 56% pacientů se výrazně klinicky zlepšilo již v prvních 3 dnech po operaci.

Dysplazie kyčelního kloubu je dědičné vývojové onemocnění, které je vyvoláno laxitou kyčelního kloubu u rostoucích psů. Způsob léčby závisí na klinických příznacích, stupni artrózy, věku a tělesné hmotnosti psa i na finančních prostředcích majitele. Mezi nechirurgické metody patří užívání nesteroidních protizánětlivých preparátů, kortikosteroidů a čistých analgetik. Pro možné vedlejší účinky se snad s vyjímkou carprofenu (Rimadyl) nedoporučuje dlouhodobá léčba těmito přípravky. Navíc dlouhodobé výsledky konzervativní terapie nejsou tak dobré jako u operačních technik. Rekonstrukční chirurgické techniky si kladou za cíl zlepšení biomechanické funkce kyčelního kloubu obnovením souběžnosti kloubních ploch hlavice kosti stehenní a jamkou pánve. Cílem paliativní chirurgické léčby je, na rozdíl od rekonstručních technik, odstranit hlavní příznak DKK, a tím je bolest a následné kulhání.

V humánní ortopedii byla zavedena metoda denervace kloubu před mnoha lety a je nyní dobře známá jako účinná terapie chronických kloubních onemocnění ruky, lokte i kyčelního kloubu. Cílem denervace je odstranit hlavní příznak – bolest. Klinicky nejzřetelnější příznak dysplazie kyčelního kloubu je kulhání, které je způsobeno bolestí v kyčelním kloubu. Největší koncentrace bolest vedoucích nervů z kloubu je lokalizováno v kloubu v místech působení největšího tlaku. Následně kloubní pouzdro je natahováno nejvíce dopředu a vně – tedy do stran s největším počtem receptorů bolesti. Chirurgická metoda denervace kompletně zničí kloubní větve nervu hýžďového, nervu sedacího a v okostici větve nervů svalů situovaných kolem kloubu. Přeruší tedy vedení bolesti z postiženého kloubu a zamezí tak jejímu vnímání zvířetem. I když denervace ve srovnání s rekonstrukčními technikami řeší jen klinické příznaky, nesporně vede k přerušení bludného kruhu bolest – svalová atrofie – slabost – více bolesti ….

Léčba metodou denervace zesiluje pánevní a stehenní muskulaturu, což stabilizuje kyčelní kloub. Tuto techniku mohou podstoupit jek velmi mladí, tak i velmi staří psi. Ve srovnání s mnohem invazivnějšími metodami (např. trojitá osteotomie pánve nebo totální náhrada kyčelního klobu) je denervace časově mnohem kratší, minimálně invazivní, nevykazuje těžké komplikace a je finančně mnohem méně náročná. Pokud toto vezmeme v úvahu, můžeme považovat denervaci kloubního pouzdra kyčelního kloubu za metodu volby v léčbě dysplazie kyčelního kloubu.

SOUHRN:

Denervace kloubního pouzdra kyčelního kloubu psa byla popsána jako chirurgická metoda k léčbě dysplazie kyčelního kloubu a artrózy u psů dr. Sylvií Kinzel a kol. v roce 2002. Od tohoto roku je tato chirurgická procedura využívána na Veterinární klinice Medipet. Výsledky této práce odráží i z dlouhodobého hlediska pozitivní přínos pro pacienty a potvrzují vedle jiných metod opodstatněnost jejího použití při léčbě DKK a koxartrózy.

ÚVOD:

Dysplazie kyčelních kloubů je v psí populaci velmi rozšířené onemocnění. Podle stupně postižení vede k chronické progresivní degeneraci kloubu – bolestivé artróze. V konečném důsledku vidíme trpící jak nemocné zvíře, tak i majitele, který se snaží hledat cesty, jak svému psu pomoci.

Jedním ze způsobů léčby je denervace. K zavedení této metody do praxe nás vedly výsledky studie Dr. Sylvie Kinzel a kol. z Univerzity v Aachenu. U 117 případů DKK použili chirurgickou metodu denervace kloubního pouzdra. Zhodnocení stavu vyšetřením veterinárním lékařem a dotazy na majitele prováděli bezprostředně před a 2 měsíce po operaci. 90, 6% pacientů vykázalo zlepšení a významný léčebný efekt. 50,4% z nich bylo zcela bez potíží. 56% pacientů se výrazně klinicky zlepšilo již v prvních 3 dnech po operaci. Cílem této práce je přinést výsledky denervací po delším časovém odstupu, tak, jak se dařilo navázat kontakt s majitelem operovaného psa či pacienta přímo vyšetřit.

Dysplazie kyčelního kloubu je dědičné vývojové onemocnění, které je vyvoláno laxitou kyčelního kloubu u rostoucích psů. Způsob léčby závisí na klinických příznacích, stupni artrózy, věku a tělesné hmotnosti psa i na finančních prostředcích majitele. Konzervativní terapie v sobě zahrnuje pravidelný nízkozátěžový pohybový režim, kontrolu tělesné hmotnosti, rehabilitační cvičení a podávání chondroprotektiv (GAG, chondroitin). Medikamentózně lze klinické příznaky ovlivnit užíváním nesteroidních protizánětlivých preparátů a kortikosteroidů. Pro možné vedlejší účinky se s vyjímkou carprofenu (Rimadyl) nedoporučuje dlouhodobá léčba těmito přípravky. Navíc dlouhodobé výsledky konzervativní terapie nejsou tak dobré jako u operačních technik. Rekonstrukční chirurgické techniky si kladou za cíl zlepšení biomechanické funkce kyčelního kloubu obnovením kongruence kloubních ploch hlavice kosti stehenní a jamkou pánve. Cílem paliativní chirurgické léčby je, na rozdíl od rekonstručních technik, odstranit hlavní příznak DKK, a tím je bolest a následné kulhání.

V humánní ortopedii byla zavedena metoda denervace kloubu před mnoha lety a je nyní dobře známá jako účinná terapie chronických kloubních onemocnění ruky, lokte i kyčelního kloubu. Cílem denervace je odstranit hlavní příznak – bolest. Klinicky nejzřetelnější příznak dysplazie kyčelního kloubu je kulhání, které je způsobeno bolestí v kyčelním kloubu. Největší koncentrace senzitivních nervů z kloubu je lokalizována v kloubu v místech působení největšího tlaku. Následně kloubní pouzdro je natahováno nejvíce dopředu a vně – tedy do stran s největším počtem receptorů bolesti. Chirurgická metoda denervace kompletně zničí kloubní větve nervu hýžďového, nervu sedacího a v okostici větve nervů svalů situovaných kolem kloubu. Přeruší tedy vedení bolesti z postiženého kloubu a zamezí tak jejímu vnímání zvířetem. I když denervace ve srovnání s rekonstrukčními technikami řeší jen klinické příznaky, nesporně vede k přerušení bludného kruhu bolest – svalová atrofie – slabost – více bolesti …. Léčba metodou denervace zesiluje pánevní a stehenní muskulaturu, což stabilizuje kyčelní kloub. Tuto techniku mohou podstoupit jak velmi mladí, tak i velmi staří psi. Ve srovnání s mnohem invazivnějšími metodami (např. trojitá osteotomie pánve nebo totální náhrada kyčelního klobu) je denervace časově mnohem kratší, minimálně invazivní, nevykazuje těžké komplikace a je finančně mnohem méně náročná.

Metoda a výsledky:

Do této práce zahrnujeme výsledky 17 provedených denervací kloubního pouzdra kyčelního kloubu u psů ve věku od 11 měsíců do 10 let plemen labradorský retrívr, hovawart, německý ovčák, canne corso, viszla, chodský pes, dobrman a argentinská doga. Pacienti byli na našem pracovišti vyšetřeni pro DKK či koxartrózu klinicky a rentgenologicky ve ventrodorzální a laterolaterální projekci. Pacienty v celkové injekční anestezii (většinou kombinace medetomidin 0,04 mg/kg, propofol 1-2mg/kg v bolusových dávkách) jsme polohovali do boční pozice s podložením operované končetiny. Ke kloubnímu pouzdru jsme používali přístup dle Hohna, incize kůže od trochanter major směřovala kraniodorzálně v délce 8-12 cm. Vypreparovali jsme trojúhelníkový prostor k denervaci separací m.biceps femoris, m. gluteus medius a m.tensor fasciae latae. Poté jsme odstranili periost kyretáží ostrou lžičkou či kulatým dlátem semicirkulárně nejprve u kraniální části acetabula, při změně zavedení rozvěračů pak i u dorzálního a ventrálního okraje acetabula. Periost jsme nakonec odstranili kolem úponů periartikulárních svalů m. quadriceps femoris a m. gluteus profundus. Nákres Po laváži rány fyziologickým roztokem jsme ji rutinně uzavřeli. Pacienti byli propuštění v den operace. Kontrolní vyšetření či dotazování majitele na aktuální stav pacienta jsme hodnotili 10 dnů a 2 měsíce po operaci, pak podle možností i s několikaletým odstupem.

Předoperační Rtg snímky s výsledky bez potíží

tabulka výsledky bez příznaků výrazné zlepšení stejný stav zhoršení
10 dnů N=17 7 (41%) 5 (29,5%) 4 (23,5%) 1 (6%)
2 měsíce N=17 9 (53%) 6 (35%) 2 (12%) -
2 roky N=9 8 1 - --
3 roky N=2 1 1 - -

Procentuálně jsou v tabulce vyjádřené výsledky provedených denervací 10 dnů a 2 měsíce po operaci, jelikož zhodnotit bylo možno všech 17 provedených zákroků. Vyšší počet pacientů se stejným stavem nebo se zhoršením klinických příznáků 10 dnů po operaci oproti 2 měsícům po operaci je dáno vesměs pooperačnámi komplikacemi v hojení operační rány. Dehiscence ran byly způsobeny automutilací či selháním kožní sutury v důsledku výrazných tahových sil v místě operace při neomezeném pohybu pacienta. S víceletým odstupem nebylo možné hodnotit všechny pacienty z důvodů exitů z jiných příčin (např. sražení pacienta vlakem Pendolino), ztráty kontaktu s majitelem nebo vzhledem ke krátké době uplynulé od operace.

ZÁVĚR:

Z výsledků vyplývá, že 2 měsíce po provedené denervaci se v uvedeném souboru 17 případů 88% pacientů výrazně klinicky zlepšilo, 53% pacientů bylo zcela bez předoperačních obtíží. 2 roky po operaci uvedli majitelé 8 pacientů (47%) absenci jakýchkoliv klinických příznaků DKK či artrózy.

Vezmeme-li v úvahu nenáročnost uvedené metody, která v sobě navíc nenese riziko těžkých komplikací, můžeme považovat denervaci kloubního pouzdra kyčelního kloubu za cennou terapeutickou proceduru v léčbě DKK a artrózy u psů každého věku.

Použitá literatura

J. S. Boyd, C. Paterson, A. H. Msay: A Color Atlas of Clinical Anatomy of the Dog and Cat. Mosby-Wolfe, 1995

Kinzel S., Von Scheven C., Buecker A., Stopinsky T., Kuepper W.: Clinical Evaluation of Denervation of the Canine Hip Joint Capsule: A Retrospective Study od 117 Dogs. Vet. Comp. Orthop. Traumatol. 15:51-56, 2002

D.L. Millis, D. Levine, R.A. Taylor: Canine Rehabilitation and Physical Therapy. Saunders, 2004

Donald L. Piermattei: An Atlas of Surgical Approaches to the Bones and Joints of the Dog and Cat. W.B.Saunders Company, 1993

Veterinární ordinace Medipet
facebook Veterinární klinika Medipet
ČAVLMZ
AAHA
ESVOT
ECVO
ESVC

Veterinární klinika Medipet, Broučkova ul. 5395, 760 01 Zlín, Česká republika

úvod / kontakt / medipet@post.cz