VETERINÁRNÍ KLINIKA MEDIPET

PRAXE PRO MALÁ ZVÍŘATA ZLÍN

Česky English Deutsch

Pohotovostní služba:

577 222 737

Veterinární klinika Medipet Zlín - specializace OFTALMOLOGIE

KATARAKTA - šedý zákal u psů

Katarakta – šedý zákal je všeobecně považována za jednu z nejvýznamnějších příčin zhoršené zrakové funkce u psa. Kataraktu lze definovat jako jakýkoliv zákal čočky, který negativně ovlivňuje vidění. Přestože existuje mnoho klasifikačních schémat, žádné nebylo všeobecně přijato. Katarakta může být klasifikována podle doby vzniku, etiologie, podle vrstvy čočky kterou postihuje, podle tvaru, barvy nebo stupně zákalu.

Kritérium klasifikace – dle lokalizace změn na čočce Katarakty mohou být omezeny na specifická místa čočky, nebo mohou postihovat čočku celou. Lokalizace je mnohdy charakteristická pro určité plemeno, a v některých případech lze na základě lokalizace vyslovit prognózu onemocnění.

Kapsulární katarakta

  • nalézána na předním i zadním pouzdře čočky
  • přední kapsulární katarakta: může signalizovat přítomnost kongenitálních poruch přední části hyaloidního cévního systému
  • zadní kapsulární katarakta: doprovází kongenitální poruchy hyaloidního cévního systému

Subkapsulární katarakta

  • pod pouzdrem v oblasti předního či zadního pólu čočky
  • etiologický původ: hereditární, toxický, traumatický

Kortikální katarakta

  • častý oftalmologický nález
  • začíná jako formace vakuolek, opacity ve smyslu zakalení se vyvíjí později progrese pozvolná, může být hereditární - dědičná
  • typický výskyt: pudl, afgánský chrt, retrívři obecně, americký kokršpaněl

Nukleární katarakta

  • častý bilaterální výskyt, mohou být diagnostikovány u více štěňat z vrhu, původ je kongenitální (primární i sekundární)

Kritérium klasifikace – stádium vývoje katarakty

Incipientní (vznikající) katarakta

  • nejčasnější stádium katarakty, opacita postihuje malé okrsky čočky (do 10-15%)
  • malý nebo žádný vliv na kvalitu zraku

Immaturní (nezralá) katarakta

  • další stádium progrese, jakákoliv katarakta mezi incipientní a maturní kataraktou
  • čočka není postižena kompletně
  • zrak je více či méně postižen, zvláště pokud se jedná o oboustranný výskyt
  • nezralá katarakta je osmoticky aktivní, dochází ke zvýšenému zadržování vody, vznikají separační trhliny zvláště v regionu švů, čočka se celá zvětšuje
  • při přítomnosti vakuol: nutný další monitoring pozdější vývoj katarakty

Maturní (zralá) katarakta

  • celková opacita čočky, postižené oko je slepé
  • šedo-bílo-modrý vzhled
  • ideální stádium pro extrakci čočky

Hypermaturní (přezrálá) katarakta

  • mnoho progresivních nebo pokročilých katarakt u psa přechází do hypermaturního stádia
  • enzymy rozkládající bílkoviny započnou proteolýzu (rozklad bílkovin) nejčastěji v oblasti kůry čočky
  • čočka zadržuje neustále více vody je intumescentní (dochází k jejímu edému)
  • z důvodu úniku čočkových substancí dochází ke zmenšování čočky, přední pouzdro má charakteristický nepravidelný a vrásčitý povrch
  • zkapalnění obsahu čočky umožňuje částečné ložiskové vyjasnění katarakty a částečnou „obnovu“ reflexu očního pozadí
  • u mladých jedinců (do 12 měsíce stáří) často dochází k rychlé a mnohdy úplné resorpci přezrálé katarakty

Kritérium klasifikace

etiologie podle Petersen-Jonese, 1993

Kongenitální katarakta:

  • vzniká ve fetálním období, pozorována již po narození jako bilaterální a obvykle neprogresivní primární kongenitální katarakta:
    - jako následek expozice plodu in utero toxickým nebo infekčním agens, vyskytují se bez dalších očních abnormalit (většina kongenitálních katarakt je primární)
    sekundární kongenitální katarakta:
    - hereditální-dědičná, sekundárně doprovázející jiné vývojové oční defekty
    - plemenná predispozice hereditární kongenitální katarakty: bostonský teriér, malý knírač, bobtail, velššpringršpaněl, WHWT
  • hereditární katarakta vzniká v závislosti na plemenné příslušnosti
  • sekundární katarakta vyskytuje se ve vztahu k dalším očním onemocněním
    traumatická - katarakta penetrující poranění čočky metabolická - katarakta diabetes mellitus
    toxická - toxický vliv léčiv
  • senilní starší věkové kategorie, nejčastější výskyt
  • nukleární skleróza

PLEMENA ZATÍŽENÁ HEREDITÁRNÍ KATARAKTOU

upraveno podle BVA/KC/ISDS, 1993 a Gellata, 1999

PLEMENO TYP DĚDIČNOSTI VYPUKNUTÍ ONEMOCNĚNÍ
afgánský chrt autozomálně recesivní 6-12 měsíců
americký kokršpaněl autozomálně recesivní od 2-6 měsíců
bostonský teriér autozomálně recesivní
chesapeake bay retrívr dominantní od 1 roku
německý ovčák dominantní od 8 týdnů
labradorský a zlatý retrívr dominantní od 6 měsíců
malý knírač autozomálně recesivní kongenitální
bobtail autozomálně recesivní kongenitální
sibiřský hasky autozomálně recesivní od 6 měsíců
pudl autozomálně recesivní od 1 roku
velššpringršpaněl autozomálně recesivní kongenitální
west highland white teriér autozomálně recesivní kongenitální

NĚKTERÁ PLEMENA S PREDISPOZICÍ VZNIKU KATARAKTY

dle genetického výboru ACVO existuje 75 plemen psů s prokázanou nebo suspektně prokázanou plemennou predispozicí dle ACVO, Purdue University, 1996.

aljašský malamut anglický kokršpaněl trpasličí špic
americký stafordširský teriér anglický špringršpaněl trpasličí a toy pudl
australský ovčák flat-coated retrívr rhodesian ridgeback
basenji pointr rotvajler
basset hound velký knírač skotský teriér
beagle gordonsetr sealyham teriér
bedlington teriér německá doga šeltie
black and tan coonhound irský setr shih tzu
belgický ovčák irský vlkodav sibiřský husky
border kolie jack russel teriér tibetský španěl
boston teriér japan chin tibetský teriér
boxer lhasa apso viszla
kavalír king charles španěl mastiff whippet
collie novofoulandský pes yorkshire terrier
curly coated retrívr papillon  
dalmatinec pekinéz  
dobrman pembroke welsh corgi  

Klinický obraz některých hereditárních katarakt

malý knírač: popsány 2 typy katarakt, oba typy mají autozomálně recesivní dědičnost

  • kongenitální nukleární katarakta později postihující i posteriorní kortex, progrese variabilní, 20% případů spojeno se současným výskytem mikroftalmie, microfakie a lentikonu
  • posteriorní kortikální katarakta s výskytem u několikatýdenních štěňat

bostonský teriér, stafordširský teriér

  • kongenitální nukleární a posteriorní kortikální katarakta:výskyt po narození nebo během několika měsíců, dědičnost autozomálně recesivní, progrese až do podoby maturní katarakty

bostonský teriér

  • equatoriální a anteriorní kortikální katarakta (odlišný typ od předchozí): výskyt ve stáří 3-4 roky, progrese velmi pomalá

americký kokršpaněl

  • anteriorní a posteriorní kortikální katarakta: dědičnost autozomálně recesivní, prokazatelná v 6 měsících stáří, progrese u mladých psů rychlá

zlatý retrívr, labradorský retrívr (2 formy)

dědičnost: obou typů katarakt – dominantní: jedinci s triangulární kataraktou jsou heterozygoti, jedinci s progresivní kortikální kataraktou jsou homozygoti

  • posteriorní subkapsulární katarakta: triangulární subkapsulární opacita v oblasti posteriorního pólu čočky
  • progresivní kortikální katarakta

rotvajler

  • posteriorní polární katarakta triangulárního tvaru
  • anteriorní polární katarakta

standardní pudl

  • equatoriální katarakta: způsobuje zhoršení zraku v 6-18měsících stáří

west highland white teriér

  • posteriorní „Y“-suture katarakta
  • kompletní katarakta

Katarakty podmíněné věkem

Senilní katarakta je velmi častou příčinou zhoršení zraku u psů vyššího středního věku a u psů – seniorů. Podle celosvětových statistik a studií se prevalence katarakty u velkých plemen psů starších 6 let, u středních plemen psů starších 8 let a u malých a miniaturních plemen psu starších 10 let významně zvyšuje. Princip vzniku senilní katarakty je zapříčiněn mnoha faktory a není v současné době zcela jasný. Čočka v průběhu stárnutí nabývá na hmotnosti, stává se objemnější a její akomodační schopnost se snižuje. Nové vrstvy kortikálních vláken vznikají koncentricky, proto je jádro čočky vystaveno vnitřnímu tlaku a stává se tužším. Tento stav je všeobecně popisován jako nukleární skleróza. Krystalické bílkoviny čočky podléhají chemické modifikaci a dochází k jejich přeměně v bílkoviny o vyšší molekulární hmotnosti, což je příčinou kolísání refrakčního indexu čočky a snižování její průhlednosti. Chemické změny proteinů jádra čočky jsou také příčinou její progresivní pigmentace v pozdějším věku. Stárnoucí čočky nabývají žlutavého nebo hnědavého zabarvení. Mezi další změny chemismu čočky v průběhu stárnutí patří snížení koncentrací glutathionu a kalia, zvýšení koncentrací sodíku a kalcia a vyšší stupeň hydratace čočkových hmot.

Katarakty indukované léky a toxické katarakty

Dlouhodobá aplikace kortikosteroidů může být příčinou subkapsulární katarakty, jejíž výskyt závisí jak na délce jejich podávání, tak na dávce s způsobu podání. Reverzibilní katarakty byly popsány u psů léčených diazoxidem – benzothiazidovým diuretikem. Zákaly čočky bývají zde dávány do souvislosti s hyperglykemickým účinkem diazoxidu. Dlouhodobě podávané vysoké dávky některých antibiotik (např. fluorované chinolony) mají u psů kataraktogenní efekt. Také léky s antimykotickým účinkem (např. ketokonazol), způsobují progresivní oboustranné zákaly čočky a to zvláště u mladých psů velkých a gigantických plemen. Dlouhodobá perorální administrace dimetylsulfoxidu (DMSO) je příčinou vzniku změn v optické čirosti čočkové kůry. Takzvaná silná miotika (pilokarpin, phospholine jodid), léky používané k léčbě glaukomu, mohou při dlouhodobém podávání vyvolat vakuolární kataraktu předního pouzdra čočky, nebo kataraktu lokalizovanou za předním pouzdrem. V souvislosti s léčebným podáváním amilodaronu, léčiva určeného k úpravě poruch srdečního rytmu, bylo referováno o výskytu hvězdicovitých zákalů v předním čočkovém kortexu. Klinicky nejdůležitější skupinou katarakt s toxickou etiologií u psů jsou zákaly čočky spojené s projevy PRA nebo jiného degenerativního onemocnění sítnice. Biochemickými procesy doprovázející degenerativní rozpad tyčinek a čípků sítnice vznikají vodorozpustné dialdehydy s toxickým efektem na biologické membrány buněk zadního čočkového pouzdra. Porušením iontové pumpy čočkového pouzdra je započat vlastní kataraktogenní proces. Katarakta spojená s výskytem PRA je naprosto běžná u pacientů se středně pokročilou a terminální fází tohoto onemocnění.

Katarakty spojené se systémovým onemocněním – katarakty metabolické

Diabetes mellitus (cukrovka) je běžně doprovázen vznikem katarakty. Zde se jedná o oboustranný, velmi rychlý rozvoj symetrického šedého zákalu. Biochemické změny spojené s diabetem ovlivňují čirost čočky, její refrakční index a akomodační schopnost. Současně s vzestupem hladiny krevního cukru stoupá i obsah glukózy ve sklivci. Glukóza pak prostou difuzí prostupuje dovnitř čočky. Část glukózy je v čočce enzymaticky konvertována na sorbitol, který se dále nemetabolizuje, ale zůstává uvnitř čočky v nezměněné podobě. Následně se zvyšuje obsah vody v čočce a dochází k bobtnání čočkových vláken.

Také u galaktosémie vznikají závažné změny v transparenci čočky. Toto dědičné onemocnění je charakterizováno neschopnosti konverze galaktózy na glukózu. Obvykle je podmíněno chyběním jednoho ze 3 enzymů ovlivňujících metabolismus galaktózy. U postižených psů zaznamenáváme rozvoj velmi progresivní oboustranné katarakty.

Hypokalcémie (v souvislosti s renálním selháním nebo s primárním či sekundárním hypoparathyroidismem) může být spojena s rozvojem zcela charakteristického typu katarakty. U postižených psů zaznamenáváme mnohočetné tečkované duhově zabarvené zákalky předního i zadního kortexu. Tyto diskrétní tečkovité zákaly mohou zůstat stacionární, nebo mohou vyzrávat až do stádia kortikální katarakty.

Katarakty po úrazu oka – katarakty traumatické

Tupé poranění oka – úder může někdy způsobit zabarvení předního pouzdra čočky otisknutím pigmentu zornicového lemu duhovky, Takto vzniklý Vossiusův prstenec neovlivňuje vidění a postupně se po určité době vstřebá. V jiných případech vznikají po tupém úderu do oblasti oka výraznější zákaly – kontuzní katarakty. Kontuzní katarakta může postihnout pouze část čočky nebo čočku celou. Mírný stupeň kontuzního zákalu může v ojedinělých případech spontánně odeznít. V důsledku velmi razantního působení kinetické energie na oko může dojít k přetržení závěsného aparátu čočky. Důsledkem porušeného ukotvení čočky pak bývá její vychýlení – subluxace nebo luxace. Vychýlení čočky obvykle doprovází rychlý vznik katarakty. Také perforující poranění oční koule může vést k lokalizovanému zákalu předního pouzdra čočky v místě její perorace. Drobné trhliny předního pouzdra se mohou vyhojit spontánně fibrotizací, která dává vznik malé fokální kataraktě. Závažnější změny čočky po perforujícím poranění oka vznikají v případě významnějšího porušení čočkových tkání vnikajícím cizím tělesem. Tyto stavy jsou obvykle doprovázeny průnikem předněkomorové tekutiny dovnitř čočky, jejím bobtnáním a rozvojem úplné katarakty. V takovýchto případech nebývají ničím neobvyklým komplikace ve smyslu rozvoje sekundárního glaukomu.

Katarakty u zánětlivých onemocnění oka a u jiných celkových nebo očních onemocněních

Typické komplikované katarakty vznikají často ve spojení s akutní nebo chronickou uveitidou. Zákalem bývá postižena přední subkapsulární oblast čočky, v některých případech dochází ke změnám i na zadní části čočky. Formování zadních synechií je často spojeno se současným zbytněním předního čočkového pouzdra a se vznikem okluzní fibrovaskulární membrány rozprostírající se na přední ploše čočky a v rozsahu zornice. Přední subkapsulární katarakta a equatoriální katarakta jsou nejčastějšími typy šedých zákalů vznikajících v souvislosti s probíhající uveitidou u psa. Zmiňované typy šedých zákalů mohou progredovat až do stádia maturní katarakty.

Diagnostika katarakt

Pro diagnostiku jednotlivých typů katarakty a fází zralosti zákalu i pro rozhodnutí o typu vedení chirurgické intervence je nutný podrobný sled jednotlivých anamnestických údajů a vyšetřovacích metod. Komplexnímu vyšetření předchází pečlivá celková a oční anamnéza. Zevrubné celkové klinické vyšetření pacienta nezřídka doplňují výsledky některých laboratorních testů jako jsou hodnoty vyšetření hematologického, biochemického či serologického. V rámci specializovaného očního vyšetření si všímáme zevního vzhledu oka a jeho okolí, vyšetřujeme motilitu očního bulbu, neurologické oční reflexy a reakci zornice. Zcela zásadní je vyšetření oka postiženého šedým zákalem na štěrbinové lampě, kdy se soustředíme na stav spojivky, rohovky, přední oční komory a duhovky. Vlastní vyšetření čočky je prováděno na základě posouzení všech jejich aspektů – stupně a typu zákalu, polohy čočky a retroiluminace. Pomocí přímé a nepřímé oftalmoskopie je vyšetřeno oční pozadí. Při nevýbavném reflexu očního pozadí u zralých zákalů čočky je indikováno ultrazvukové vyšetření oka v módu B-scan. Elektrofyziologické vyšetření funkčního stavu sítnice (ERG) v rámci předoperačního vyšetření pomáhá eliminovat případné neúspěchy operace katarakty zaviněné degenerativními poruchami sítnice (např.PRA).

Jaký je princip vyšetření štěrbinovou lampou?

Štěrbinová lampa je optická sestava, obsahující na jednom svém rameni binokulární biomikroskop s možností zvětšení 10 x a více. Na druhém rameni přístroje se nachází světelný zdroj, který je pohyblivý a umožňující změnu úhlu osvětlení. Před světelný zdroj lze předřadit různé barevné filtry, z nichž je nejdůležitější modrý kobaltový filtr, určený k pozorování zbarvení různých očních tkání fluoresceinem. Při vlastním vyšetření vychází z přístroje úzký paprsek světla umožňující detailní a velmi precizní vyšetření tkání předního segmentu oka. Při rozšířené zornici a použití specielní vyšetřovací čočky lze stereoskopicky vyšetřit i oční pozadí pacienta. Společným použitím štěrbinové lampy a gonioskopické čočky docílíme detailního vyšetření filtračního úhlu, které je nezbytnou součástí diagnostického postupu u pacientů s glaukomem.

Léčba katarakt

Medikamentózní léčba katarakt

Prozatím žádná konzervativní léčba nemůže oddálit vznik katarakty, zajistit její prevenci nebo zastavit její rozvoj. Pokusně bylo prokázáno, že inhibitory aldózo-reduktázy, blokující přeměnu glukózy na sorbitol, zajišťují u zvířat prevenci metabolických katarakt. V současné době je intenzivně zkoumána celá řada antikataraktových agens, jako jsou látky snižující hladinu sorbitolu, apirin, látky zvyšující hladinu glutathionu a antioxidační přípravky (superoxid dismutáza, selen, carnosin, vitamín E, zinek).

Chirurgická léčba katarakty

Operace šedého zákalu prochází rychlým rozvojem a stává se předním tématem oftalmologických sdělení a publikací. Operace katarakty v současnosti je nejčastěji spojována s termíny chirurgie katarakty malého řezu, fakochirurgie, viskochirurgie a implantace měkké rolovatelné nitrooční čočky.

Přehled operačních technik:

Intrakapsulární extrakce čočky (ICCE): V 80 letech minulého století byl tento způsob operace katarakty považován za standartní. Dnes se tato chirurgická technika používá spíše výjimečně, s úspěchy se využívá zejména v případě extrakcí subluxovaných a luxovaných čoček. Tato technika neumožňuje zachování části čočkového pouzdra, tato skutečnost je pro další pooperační vývoj zcela zásadní a je hodnocena jako její podstatná nevýhoda. Princip spočívá v provedení rozsáhlého řezu na rozhraní bělimy a rohovky, vsunutí zvláštní sondy zmražené tekutým dusíkem až k přednímu pouzdru čočky, dočasnému namrazení jejího povrchu a následném vynětí čočky z oka. Technika enzymatické zonulolýzy v rámci ICCE využívala chemického rozpuštění závěsného aparátu čočky pomocí α-chymotrypsinu. Tato operační technika vyžaduje poměrně rozsáhlou operační ránu a je doprovázena vyšším rizikem vzniku pooperačních komplikací (nitrooční krvácení, expanze sklivce do přední oční komory, nitrooční záněty, sekundární glaukom).

Extrakapsuární extrakce čočky s expresí jádra (ECCE): Operativní odstranění zákalem postižené čočky se zachováním zadního čočkového pouzdra je pro oko velmi významné. Umožňuje totiž implantaci umělé nitrooční čočky do fyziologicky přirozené části oka s minimálními následnými komplikacemi. Zachované zadní čočkové pouzdro tvoří mechanickou překážku, která zabraňuje proniknutí sklivcových hmot do přední oční komory a následnému riziku odchlípení sítnice. Rohovkovým řezem je otevřena přední oční komora, vsunutím adaptované injekční jehly nebo cystotomu se provede natržení předního čočkového pouzdra (can opener kapsulotomie) a tzv. cirkulární kapsulorexe, která umožní odstranění předního čočkového pouzdra a otevření čočky jako takové. Po vytvoření otvoru v předním čočkovém pouzdru se rozšíření rohovkové operační rána a vytlačí čočkové jádro. Následuje výplach zbytku pouzdra a odsátí čočkových korových hmot pomocí irigačně-aspirační kanyly. Do vaku, který je tvořen celým zadním čočkovým pouzdrem a částí předního pouzdra čočky je pak implantována umělá nitrooční čočka.

Extrakapsuární extrakce čočky technikou fakoemulzifikace: Fakoemulzifikace je technika ECCE lišící se od standardní ECCE délkou rohovkového řezu a způsobem odstranění čočkového jádra. Provedení této techniky podmiňuje použití vysoce sofistikovaných ultrazvukových operačních přístrojů – fakoemulzifikátorů, které generují ultrazvukové vibrace o frekvenci vyšší než 30 kHz. Generovaná ultrazvuková energie rozkmitávající fakoemulzifikační jehlu pak drtí (fragmentuje) jádro čočky jež je následně odsáto irigačně aspirační kanylou z oka ven.

Pacient, který byl předoperačními vyšetřeními shledán vhodným pro operaci katarakty podstoupí nezbytnou předoperační přípravu spočívající v celkovém podávání léků snižující pooperační komplikace a očních léků zajišťujících dostatečné rozšíření zornice. Operační výkon se provádí v úplné celkové anestezii, která je doplněna lokálním znecitlivěním povrchu oka. Spící pacient je polohován pod operačním mikroskopem tak, aby byla zajištěna dobrá přístupnost a stabilita celého oka v rámci operačního výkonu. Vytvoří se velmi krátký tzv. jednovpichový (cca 3,0-3,2mm) rohovkový řez pomocí diamantového nože nebo jednorázového očního nože, kterým je otevřena přední oční komora. Následně se dovnitř oka injekčně vpraví viskózní substance (tzv.viskoelastický roztok), která udržuje po dobu operace potřebnou hloubku přední oční komory, brání jejímu kolapsu a ochraňuje vnitřní povrch rohovky před možným intraoperativním poškozením. Do oka se vsouvá modifikovaná injekční jehla nebo tzv.cystotom, kterým jsou o obvodu předního čočkového pouzdra vytvořeny drobné trhlinky. Speciální pinzetou na čočkové pouzdro je v něm vytrhnutím vytvořen oválný otvor a jsou obnaženy hmoty čočkové kůry. Kanylou je aplikováno do prostoru mezi pouzdro a kůru čočky takové množství výplachové tekutiny, které zajistí potřebné uvolnění a volnou rotaci čočkového jádra. Po nastavení parametrů výkonu a všech potřebných funkcí fakoemulzifikační jednotky se přistupuje k rozdrcení čočkového jádra. Na povrchu jádra se vyhloubí středně hluboká miska a následně je jádro fakoemulzifikační jehlou děleno na jednotlivé větší fragmenty, které se jeden po druhém postupně drtí na drobné kousky. Jemná drť jaderných hmot je po celou dobu fakoemulzifikace odváděna z oka ven. Po ukončené fragmentaci jádra se přistoupí k jemnému dočištění vnitřku čočkového pouzdra pomocí irigačně aspirační koncovky. Toto důkladné odsátí zbytků čočkových hmot je velmi důležité pro následnou implantaci umělé nitrooční čočky. Nedokonale odsáté hmoty kůry čočky mohou být zdrojem nepříjemných pooperačních komplikací jako jsou zánětlivé změny a rozvoj postoperačních druhotných zákalů (PCO). Po provedené irigaci a aspiraci provádíme vlastní implantaci umělé nitrooční čočky. V současné době se do popředí zájmu dostávají čočky vyrobené z měkkých polymerických materiálů, které lze složit nebo rolovat a implantovat pomocí injektoru či k tomuto účelu vyvinuté pinzety do oka původním rohovkovým řezem o velikosti 3,2mm. V současné době se mezi nejmodernější měkké rolovatelné akrylátové čočky určené k implantaci do oka psa řadí typy PFI 2000 a PFI 14SE.

Po provedené implantaci nitrooční čočky se provede pečlivý výplach přední oční komory a aplikují se nitrooční léky. Drobný rohovkový řez se uzavírá 1-2 stehy velmi jemného očního šicího materiálu, který se ponechává po dobu 7-10 dnů do jeho vytažení.

V současné době je fakoemulzifikace nejpoužívanější metodou k extrakci katarakty. Malý operační řez, cirkulární kontinuální kapsulorexe, použití vysoce kvalitních viskoelastických materiálů, fakoemulzifikace jádra čočky, dokonalá irigace a aspirace korových hmot čočky a implantace měkkých rolovatelných nitroočních čoček jsou zárukou bezpečného a oko minimálně traumatizujícího výkonu.

Veterinární ordinace Medipet
facebook Veterinární klinika Medipet
ČAVLMZ
AAHA
ESVOT
ECVO
ESVC

Veterinární klinika Medipet, Broučkova ul. 5395, 760 01 Zlín, Česká republika

úvod / kontakt / medipet@post.cz