VETERINÁRNÍ KLINIKA MEDIPET

PRAXE PRO MALÁ ZVÍŘATA ZLÍN

Česky English Deutsch

Pohotovostní služba:

577 222 737

Veterinární klinika Medipet Zlín - specializace OFTALMOLOGIE

CHLAMYDIOVÉ OČNÍ INFEKCE KOČEK

Etiologie

Chlamydiové infekce koček způsobuje nitrobuněčný mikroorganismus Chlamydophila felis. Je původcem onemocnění dýchacího traktu a očních infekcí. Může být příčinou gynekologických potíží a onemocnění trávicího traktu. Chlamydie byly u koček poprvé popsány již v roce 1944, kdy se Bakerovi podařil jejich záchyt z plic u jedince se zápalem plic. Původce má u domácích koček celosvětový endemický výskyt.

Vývoj infekce

K přenosu infekce dochází přímým kontaktem mezi kočkami. Hlavním zdrojem nákazy je infikovaný aerosol a výměšek horních cest dýchacích. V přenosu infekce se významnou měrou uplatňují oční výtoky. Do vnějšího prostředí jsou chlamydie vylučovány také sekrety pohlavního ústrojí, což vede k závěrům, že se mohou podílet na vzniku některých reprodukčních poruch koček. Existují také názory poukazující na možnost infekce novorozených koťat při průchodu porodními cestami matky. V přenosu infekce se uplatňují zejména nemocné a neléčené kočky, u kterých v pravidelných 10-14denních intervalech dochází k opakovanému vzplanutí dýchacích a očních potíží. Tito jedinci se výrazně uplatňují v udržování infekce v chovech koček a chovatelských stanicích.

Klinické příznaky

Spontánní infekce postihuje především sliznice dutiny nosní a ústní. Onemocní zejména koťata a to nejčastěji ve věku 5-12 týdnů. Inkubační období (tj. doba od napadení organizmu původcem do objevu prvních klinických příznaků) je do 3 do 10 dnů. Infekce je od začátku charakterizována zvýšenou teplotou, horečkou, nechutenstvím a celkovou skleslostí kotěte. Běžně pozorujeme kýchání nebo kašel. Nezřídka je u nemocných pozorováno přivírání až křečovité sevření očních víček a zvýrazněné slzení. Oční projevy jsou doprovázeny překrvením a otokem oční spojivky. Infekce je při vzniku onemocnění zpočátku lokalizovaná jen na jednom oku, ale téměř bez výjimky postihuje obě oči během 5-7 dnů. Oční výtok je zpočátku vodnatý, přechází přes hlenovitý až do hlenohnisavé podoby. Současně je možno prokázat u mladých koček výskyt zánětlivého zbytnění podčelistních mízních uzlin. U chronických forem má oční infekce charakter tzv. folikulární nebo papilární hyperplazie spojivkové a podspojivkové lymfatické tkáně třetího víčka. V těchto případech prokazujeme na spojivce III.víčka přítomnost různě velikých pupínků a spojivka má vzhled připomínající povrch jahody nebo maliny. Příležitostně může docházet k jizvení spojivky a vzniku vaskulárních rohovkových komplikací. Tento stav je analogem klinického nálezu známého v lidské oční medicíně jako trachom. Koťata rodící se infikovaným matkám nebo kočkám, které již prodělaly klinickou infekci mohou trpět závažným hnisavým zánětem spojivek již v okamžiku, kdy poprvé otevírají oči.

Chlamydiová oční infekce může být komplikována uplatněním vlivu dalších mikroorganismů jako jsou streptokoky, stafykokoky, mykoplazmata, pseudomonády a pasteurely. Pak dochází k prudkému zhoršení prvotního chlamydiového onemocnění a ke změně očního sekretu na žlutozelený hnisavý. Tyto závažné případy jsou doprovázeny vznikem rohovkových vředů, které vyžadují cílenou léčbu na pracovišti očního specialisty.

U dospělých koček možno je pozorovat rekurentní - návratné záněty spojivek chlamydiového původu, které byly spuštěny předchozím působením stresových faktorů (výstava, cestování, rekonvalescence, předchozí horečnaté onemocnění, imunodeficience vyvolaná virem FIV, FeLV). Podstatou tohoto stavu je reaktivace skryté infekce v případě bezpříznakového chronického nosičství chlamydií. Návratný zánět spojivek mívá většinou jen mírný průběh a nezřídka odezní s příslušnou terapií do 7-10dní.

U koček jsou známy také chronické chlamydiové infekce žaludeční sliznice. Většina koček má jen méně závažné trávící potíže. Kontakt hostitelské kočky s chlamydiovým antigenem má za následek navození jen částečné imunity, která není schopna zabránit další infekci. Jinými slovy - prodělané chlamydiové onemocnění nenavozuje solidní chráněnost kočky po zbytek jejího života. Stav chronického nosičství bývá aktuální měsíce až roky po nakažení zvířete a mikroorganizmus je vylučován masivně výkaly a vaginálním sekretem. Je také známo, že chlamydie infikují pohlavní orgány kočky. Byly statisticky prokázány vleklé záněty vejcovodů spojené s následnými poruchami jejich průchodnosti a poruchami plodnosti koček. Jsou dokumentovány také spontánní potraty plodů.

Laboratorní diagnostika chlamydiových infekcí

Předběžnou diagnózu chlamydiové infekce je možno vyslovit v případě charakteristických příznaků opakujícího se nebo přetrvávajícího zánětu spojivek, popřípadě na základě neúspěšné terapie infekcí horních cest dýchacích. Konečnou - definitivní diagnózu lze určit jen na podkladě průkazu původce přímo kultivačním bakteriologickým vyšetřením nebo nepřímo za pomocí serologických, cytologických a imunogenetických metod detekce.

Ve vhodných případech provádíme na našem pracovišti cytologickou diagnostiku spojivkových stěrů. K tomuto vyšetření jsou vhodné stěry spojivkového vaku, nebo materiál odebraný z vnitřní strany spojivky třetího víčka. Odebrané vzorky jsou pak fixovány a barveny diferenciačním barvením podle Giemsy-Romanovského, kde v případě pozitivního záchytu prokazujeme přítomnost charakteristických intracytoplazmatických inkluzí uvnitř buněk spojivky. Nejvyšší pravděpodobnost záchytu je mezi 7-14dnem infekce. Spojivkové stěry mohou být vyšetřeny také imunoanalytickými metodami detekce chlamydiového antigenu. Příkladem takovéto metody je tzv. ELISA test. ten byl původně vyvinut pro použití v lidské gynekologii, ale jistá antigenní příbuznost mezi lidskými a kočičími chlamydiemi dovoluje jeho použití v diagnostice tohoto onemocnění u koček. Metoda je sice méně citlivá, její negativní výsledek nedovoluje stoprocentně vyloučit chlamydiózu, ale je komerčně dostupnější než přímá kultivace původce, která je časově a finančně nákladná. V současné době jsou ve veterinární medicíně k dispozici komerční diagnostické sety pro přímou imunochromatografickou detekci infekce Chlamydophila felis, který využíváme na našem pracovišti. Hitem posledních let je využití metod molekulární biologie. Příkladem v diagnostice chlamydiových infekcí může být test PCR - polymerázová řetězcová reakce. Tato diagnostická metoda využívána od roku 1998, je založena na průkazu DNA mikroorganismu a dovoluje přesnou a spolehlivou detekci původce. Závěry nedávné studie (Sykes et. al., 2001) prokázaly přítomnost chlamydií u 11,5% koček chovaných v domácnosti.

Léčba, imunoprofylaxe a prevence

Základem léčby je podání vhodně zvoleného antibiotika. Chlamydie jsou citlivé jen k omezenému spektru antibiotik, která se aplikují lokálně ve formě očních léků v masťovém či kapkovém základu. V těžších případech očních, respiratorních nebo urogenitálních chlamydiových infekcí dáváme přednost celkovému podání antibakteriálních léčiv. Využívají se zejména moderní tetracykliny, makrolidony a chinolony. Léčba by měla trvat dostatečně dlouho a to zejména z důvodu zamezení vzniku chronického nosičství a chronických nebo návratných infekcí. Současným hlavním problémem antibiotické terapie je vzrůstající rezistence chlamydií vůči podávaným antibakteriálním lékům.

Souběžně s antibiotickou léčbou je vhodné provádět terapii zaměřenou na posílení vlastní obranyschopnosti organismu. Účinným preventivním opatřením v infikovaných chovech je provádění odstavu koťat v 5-6 týdnech jejich stáři. V této době již mizí ochranný účinek protilátek přítomných v mateřském mléku. Při odstavu prováděném po 6 týdnech stáří koťat se významně zvyšuje riziko jejich infekce od matky, latentní nositelky chlamydií. Současně provádíme povrchovou desinfekci. Jako nejvhodnější se jeví roztok chloraminu B ředěný v poměru 1:30.

Ochranné očkování proti chlamydiové infekcí koček má význam zejména v početnějších chovech koček, kde se chlamydiová infekce již dříve vyskytla, nebo tam, kde hrozí riziko jejího vzplanutí (nákup a import zvířat, výstavy apod.). Na trhu veterinárních imunopreparátů jsou dostupné živé atenuované vakcíny proti infekcím způsobeným Chlamydophila felis. Po vakcinaci dochází k navození jen částečné postvakcinační imunity a provedená vakcinace nezabrání vylučování původce do vnějšího prostředí. Nicméně u vakcinovaných koček je výrazně nižší riziko onemocnění chlamyiovou infekcí a také její průběh je obvykle mírnější. Aplikace vakcín se provádí podkožně nebo nitrosvalově, primovakcinace ve věku 8-9 týdnů, revakcinace po dosažení 12 týdnů stáří s opakováním 1x ročně. Použití živých atenuovaných vakcín u dospělých chovných koček se striktně doporučuje před krytím, aplikace tohoto typu vakcíny je u gravidních koček riziková.

Chlamydophila felis jako zdroj zdravotních potíží u člověka

Chlamydiové infekce koček patří mezi potenciální zoonózy a mohou vyvolat u člověka zánětlivé změny na spojivkách nebo mohou být příčinou závažnějšího postižení horních a dolních cest dýchacích. Již v roce 1942 referoval Baker o několika zápalech plic u člověka s netypickým průběhem. Ve všech případech došlo ke kontaktu člověka s nemocnou kočkou a protilátky proti kočičím chlamydiím byly nacházeny v krevním séru nemocných. Jsou také dokumentovány (Schachter et al., 1969) případy akutních folikulárních zánětů spojivek u majitelů koček s těžkým průběhem chlamydiové infekce. Popisují se (Hartley et al., 2001) případy chronických folikulárních zánětů spojivek u lidských pacientů, kteří přicházeli do kontaktu s nemocnými kočkami. Další odborná sdělení (Regan et al., 1978) poukazují na souvislost mezi vznikem závažných celkových infekcí (endokarditis, glomerulonefritis) u člověka a předchozím kontaktem pacienta s kočkou, u které bylo prokázáno klinické onemocnění chlamydiózou.

Veterinární ordinace Medipet
facebook Veterinární klinika Medipet
ČAVLMZ
AAHA
ESVOT
ECVO
ESVC

Veterinární klinika Medipet, Broučkova ul. 5395, 760 01 Zlín, Česká republika

úvod / kontakt / medipet@post.cz