VETERINÁRNÍ KLINIKA MEDIPET

PRAXE PRO MALÁ ZVÍŘATA ZLÍN

Česky English Deutsch

Pohotovostní služba:

577 222 737

Veterinární klinika Medipet Zlín - specializace KARDIOLOGIE

Kardiologie a pneumologie

Kašel a dušnost jsou příznaky, které doprovázejí u psů různá onemocnění. Nemusí se jednat jen o nemoci dýchacích cest, ale často se objevují i při onemocněních srdce a oběhového systému. Setkáváme se s nimi především u starších psů, u nichž často tyto problémy začínají nenápadně a mají tendenci postupně se zhoršovat. Zpočátku většinou pozorujeme zvýšenou unavitelnost a zadýchávání při námaze. K těmto příznakům se při fyzické nebo i psychické zátěži přidává kašel, který se s rozvojem onemocnění neustále stupňuje. Onemocnění srdce se může projevovat i stavy náhlé slabosti až bezvědomí, ze kterých se zvíře vždy poměrně rychle zotaví (většinou po několika sekundách). Tyto stavy bývají způsobeny nedostatečným prokrvením centrálního nervového systému ve vypjatých situacích. Zároveň se při srdeční nedostatečnosti můžeme setkat s periferními tělními otoky v břišní oblasti, popř.na končetinách, což je zapříčiněno hromaděním krve v postižených oblastech. 

Všemi uvedenými příznaky se mohou projevovat vrozené i získané srdeční vady. Může se jednat o zánětlivá, degenerativní nebo i nádorová onemocnění chlopní, vlastní srdeční svaloviny (myokardu) nebo osrdečníku (perikardu). K těmto nemocím pak přistupují různé poruchy srdeční frekvence a rytmu a poruchy vzniku a vedení vzruchu udávajícího stažlivost srdečního svalu. Stejně rozmanité příčiny mohou mít onemocnění horních a dolních dýchacích cest včetně vlastní plicní tkáně. Zde v poslední době také narůstá počet alergických onemocnění. Nárůst onemocnění srdce a dýchacích cest je dán stavem našeho životního prostředí a životním stylem psů a jejich majitelů. Kromě toho má velký vliv i stupeň prošlechtění určitých plemen psů a s tím související výskyt vrozených a vývojových vad.

Podrobněji se nemocemi oběhového a dýchacího systému u zvířat zabývá veterinární kardiologie a pneumologie (pulmologie). Tyto obory v naší ordinaci úspěšně rozvíjíme za pomoci specializovaného veterinárního lékaře. Pravidelně se zúčastňujeme odborných seminářů zaměřených na tuto problematiku doma i v zahraničí (v nedávné době např. veterinárního kongresu v německém Baden-Badenu). Současně sami organizujeme specializované semináře týkající se veterinární medicíny malých zvířat včetně kardiologie a pneumologie a také publikujeme v odborných i chovatelsky zaměřených časopisech. Naše pracoviště poskytuje diagnostické a léčebné služby i pro pacienty z jiných oblastí České republiky.

V naší ordinaci poskytujeme v oblasti kardiologie a pneumologie u malých zvířat následující služby:

1. Konzultace a poradenská činnost

2. Specializované vyšetření dýchacího a oběhového systému včetně:

  • rentgenologického vyšetření hrudníku
  • EKG
  • ultrazvukového vyšetření srdce
  • hematologického a biochemického vyšetření krve
  • laboratorního vyšetření vzorků odebraných z hrudního prostoru a dýchacích cest (cytologické vyšetření, bakteriologická a mykologická kultivace)

3. Léčba srdečně-cévních a dýchacích onemocnění vedená specialistou za využití moderních léků s účinky na práci srdečního svalu, léků ovlivňujících srdeční frekvenci a rytmus a léků tlumících následky srdečního selhání. Provádíme léčbu vrozených i získaných onemocnění. Zejména se zabýváme léčbou akutního a chronického srdečního selhání způsobeného nemocemi chlopní, srdeční svaloviny a osrdečníku. V oblasti dýchacího systému provádíme léčbu infekčních i neinfekčních zánětlivých stavů včetně imunitně zprostředkovaných a alergických onemocnění.

Faktory ovlivňující zdravotní stav oběhového a dýchacího systému u psů

Onemocnění srdce a krevního oběhu stejně jako onemocnění dýchacích cest se u psů vyskytují poměrně často. Podobně jako u lidí má na jejich incidenci u psů velký vliv řada vnitřních a vnějších faktorů, které se mohou podílet jak na vyvolání, tak na komplikaci těchto zdravotních problémů.

Z vnitřních faktorů má největší význam dědičnost, neboť v souvislosti se šlechtěním psích plemen dochází v populaci psů k udržování určitých nežádoucích zdravotních znaků. Většinou se nedědí přímo konkrétní zdravotní porucha, ale pouze genetická dispozice. V praxi to znamená, že potomci postižených rodičů nemusí nutně trpět zdravotní poruchou svých rodičů, ale je vysoká pravděpodobnost, že se u nich nebo jejich dalších potomků tato porucha objeví. Může se jednat o onemocnění vrozená nebo získaná během života. Mezi typická dědičně podmíněná onemocnění projevující se až ve vyšším věku patří např. chronické degenerativní onemocnění chlopní, které se vyskytuje zejména u malých plemen psů. Nejčastěji bývají postiženi jedinci plemene Kavalír King Charles španěl, kokršpaněl, pudl, malý knírač a jezevčík.

U velkých plemen psů je nemocí s výraznou dědičnou dispozicí tzv. primární dilatační kardiomyopatie. V tomto případě se jedná o degenerativní onemocnění vlastní srdeční svaloviny spojené se ztenčením srdeční stěny a rozšířením srdečních dutin. Za pravděpodobnou příčinu se považuje deficit aminokyseliny L-karnitinu. Větší význam než prostý nedostatek L-karnitinu ve výživě však má zřejmě geneticky podmíněná porucha znemožňující využití této aminokyseliny v srdečním svalu. Toto onemocnění nejčastěji propuká u psů ve středním věku a mezi nejvíce postižená plemena patří dobrman, německý ovčák, německá doga, boxer, novofundlandský pes, z menších plemen se s ním pak setkáváme u kokršpanělů.

Plemenné dědičné predispozice se výrazně promítají i do onemocnění dýchacího systému. Velmi známý je např. syndrom brachycefalických ("krátkohlavých") plemen psů. Tito psi mají v porovnání s ostatními plemeny relativně zúžené nozdry, výrazné hrtanové slizniční řasy a prodloužené volně pohyblivé měkké patro, které brání správné funkci hrtanové příklopky. Toto vše je příčinou snadného zadýchávání, sípání, chrochtání, chrčení a chrápání. U trpasličích plemen psů se můžeme setkat se špatně vyvinutou nekvalitní chrupavčitou tkání, která vyztužuje průdušnici. V období zvýšeného dechového zatížení, jako je např. tělesná námaha nebo rozrušení, pak může dojít ke kolapsu (prudkému zúžení) průdušnice a zvíře se začne dusit nebo kašlat. Dědičný základ má i řada alergických onemocnění dýchacích cest.

Z vnějších faktorů má velký význam výživa psů. Důležité je především udržovat u psů optimální tělesnou kondici na základě adekvátní výživy. V žádném případě by se psi neměli překrmovat, neboť obezita je u oběhových i dýchacích onemocnění velmi významným přitěžujícím faktorem. Optimální je krmit psy kvalitními komerčními granulovanými nebo konzervovanými krmivy určenými pro danou věkovou a váhovou kategorii psa. Pokud krmíte klasickou vařenou stravou, mělo by přibližně jednu objemovou třetinu krmiva představovat maso, další třetinu přílohy (rýže, těstoviny, vločky, brambory) a zbytek zelenina a ovoce. Rozhodně nelze doporučit zkrmovat psům sladkosti a slané nebo kořeněné kuchyňské zbytky. V období zvýšené zátěže na imunitní systém (zejména v zimních a jarních měsících) je vhodné stravu doplňovat o důležité vitamíny a minerály. U sportovně využívaných psů se také doporučuje doplňovat již zmíněný L-karnitin. Žádnou dietou však nelze oddálit ani předejít nástupu dědičně podmíněných onemocnění.

Pokud dojde k vyvinutí příznaků srdečního selhání, je potřeba přijmout určitá dietní opatření, zejména snížit přívod sodíku potravou. Organismus má totiž při srdečním selhání sníženou schopnost vylučovat sodík močí. Tohoto opatření docilujeme buď komerčními nízkosodíkovými dietami nebo domácí neslanou stravou. Neochotný příjem neslané diety je možné zvýšit vařením nebo smažením na slaných náhražkách nebo česnekovém prášku. Při těžkých onemocněních srdce je nepříjemnou komplikací nechutenství a hubnutí pacienta. V tomto případě by strava měla mít co největší energetickou hodnotu. Snažíme se psovi předkládat jeho nejoblíbenější krmivo, chutnost můžeme zvýšit aromatizací a ohřátím krmiva nebo krmením psa z ruky. V krajním případě je potřeba krmit násilně kašovitou stravou pomocí stříkačky.

U alergických psů využíváme tzv. hypoalergenní dietu. V případě alergií na potravu může toto opatření zdravotní poruchu zcela vyléčit, v případě jiných typů alergií lze tímto způsobem onemocnění do značné míry potlačit. Princip spočívá v zavedení přísné diety tvořené pouze jedním druhem masa nebo jiné bílkoviny, který daný jedinec dosud nebyl zvyklý v potravě pravidelně dostávat a tudíž na něho pravděpodobně nemá vypěstovanou alergii. Nejčastěji se jedná o krmiva na bázi krůtího, jehněčího nebo králičího masa.

U psů kardiaků je nezbytné omezení tělesné zátěže, stejně tak jako omezení psychických stresů. Je potřeba zejména zamezit běhání do kopce a do schodů, běhání u kola, aportování a honění za klackem nebo za míčem. Při prvních příznacích zhoršení zdravotního stavu (únava, dušnost, kašel) vždy ukončete procházku nebo jinou prováděnou aktivitu. Dlouhé procházky raději rozdělte na více kratších. Pes si svou zátěž většinou limituje sám a nebezpečí představují pouze případy, kdy je provokován k další aktivitě ve společnosti jiných psů.

Velký vliv na zdravotní stav psů má také roční období a stav počasí. Obecně platí, že i zdraví psi daleko lépe snáší chladno než teplo. Psí kůže obsahuje minimální množství potních žláz, které mají velký význam pro termoregulaci a ochlazování povrchu těla. Psi jsou tak odkázáni na ochlazování pomocí zrychleného povrchního dýchání, při kterém dochází k termoregulaci prostřednictvím odpařování vody z povrchu dýchacích cest. V teplém ročním období proto kromě chlupatých a tmavě zbarvených psů nejvíce trpí psi s chronickými dýchacími problémy a psi s vrozenými překážkami v dýchacích cestách (boxer, buldok, mops, pekingský palácový psík…). Také kardiaci snáší nejhůře letní období a jsou při vysokých letních teplotách schopni daleko menších výkonů než obvykle.

Při delším pobytu na přímém slunci může dojít až k tzv. slunečnímu úpalu. Nejčastěji se to stává za současného větrného počasí, kdy je organismus zároveň ochlazován prouděním vzduchu a cítí se tak v tepelné pohodě. Velmi nebezpečné je za letního slunečného počasí ponechat psa zavřeného v autě. Parkování na slunci představuje velké riziko i za oparu a mlhavého počasí. Karoserie auta se velmi rychle zahřívá a okna auta vytváří skleníkový efekt. Za hraniční tělesnou teplotu, při které dochází k poškození tkání, selhání základních životních funkcí a následné smrti, se u psů považuje 42˚ Celsia. V prostředí o teplotě okolo 50˚C se tělesná teplota může k této hranici přiblížit již za 20-50 minut v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu. Přitom teplota vzduchu měřená na slunci uvnitř auta může dosahovat až 70˚C.

S teplotou souvisí také vlhkost vzduchu. Obecně platí pravidlo, že čím je větší relativní vlhkost vzduchu, tím organismy hůře snáší teplotní výkyvy. Při vysoké vlhkosti selhávají mechanismy ochlazování těla prostřednictvím odpařování vody z dýchacích cest nebo potu a organismus se snadněji přehřívá. Při vysoké vlhkosti v zimě dojde naopak velmi snadno k podchlazení organismu i při relativně vyšších teplotách, tj. nad bodem mrazu. Ke snadnému podchlazení přispívá i proudění vzduchu.

Na pacienty s oběhovými potížemi má velký vliv také tlak vzduchu. Negativně na ně působí jakákoliv prudká změna atmosférického tlaku, přičemž nejhorší vliv má zejména jeho náhlé zvýšení. Výrazné snížení atmosférického tlaku vede ke zhoršenému okysličování krve v plicním krevním řečišti, což musí organismus kompenzovat usilovnějším dýcháním. Tyto stavy pozorujeme hlavně ve vysokých nadmořských výškách, kde i zdravý jedinec vyžaduje určitou dobu adaptace na nové poměry tlaku vzduchu a koncentrace kyslíku v atmosféře. 

Na základě zmíněných parametrů charakterizujících stav počasí se pro lidi s kardiovaskulárními problémy vypracovávají známé biometeorologické předpovědi. Je-li špatná předpověď, mohou majitelé pozorovat zhoršení zdravotního stavu (projevující se apatií, únavou, poleháváním a snadným zadýcháváním) i u svých nemocných psů. Extrémní nebo náhlé výkyvy teploty, vlhkosti nebo tlaku vzduchu mají nemalý vliv i na imunitní systém a obranyschopnost organismu vůči infekcím. Nejvíce infekčních onemocnění dýchacích cest se objevuje při chladném a sychravém počasí, zejména na podzim, v zimě a v předjaří. Na onemocnění dýchacích cest se mohou podílet virové infekce, např. infekční laryngotracheitida psů nebo parainfluenza (chřipka) psů, ale i bakteriální infekce. Existuje řada bakterií, které normálně kolonizují dýchací cesty psů, aniž by vyvolávaly jakékoliv problémy (mezi nejčastější patří např. Bordetella bronchiseptica). Za určitých stresových situací, které vedou k oslabení obranyschopnosti, se však mohou pomnožit a způsobit záněty dýchacích cest. Mezi významné stresové podněty patří výrazné snížení teploty a vysoká vlhkost vzduchu, ale i jakákoliv změna prostředí a přesun zvířete. Bakterie také velmi často komplikují a zhoršují průběh virových infekcí. Výskyt infekčních onemocnění dýchacích cest lze podstatně ovlivnit správně zvolenou vakcinací.

Souvislost se stavem imunitního systému a stavem vnějšího životního prostředí mají i alergická onemocnění. Alergie u psů mohou být sezónní nebo celoroční, v závislosti na výskytu vyvolávajícího alergenu. Mezi výrazně sezónní onemocnění patří např. alergie na rostlinné pyly, celoroční bývá např. alergie na roztoče, kteří se vyskytují v domácím prachu. Nárůst alergických onemocnění u lidí i u zvířat v poslední době je kromě vnitřních genetických faktorů dáván do souvislosti i se stavem životního prostředí, zejména znečištěním ovzduší. Dlouhodobý a častý pobyt v prašném a zakouřeném prostředí vede u psů velmi často k rozvoji chronických respiratorních onemocnění.

Častými komplikacemi chronických kardiovaskulárních a respiratorních chorob bývá poškození dalších orgánových systémů v důsledku nedostatečného zásobování krví a kyslíkem, nebo naopak v důsledku stagnace krve v těchto orgánech. Mezi nejčastěji postižené orgány patří játra, ledviny a mozek. Výše zmíněné faktory mají svůj vliv i na tyto orgány.

Některé z vyvolávajících nebo komplikujících parametrů může majitel nebo veterinární lékař aktivně ovlivnit (např. výživa, stav prostředí, aktivita psa, očkování). Proti některým vyvolávajícím faktorům však dosud neexistuje žádná účinná metoda prevence. Nejvýznamnější roli mezi nimi hrají faktory genetické, které můžeme do určité míry ovlivnit pouze přísnou selekcí a připouštěním zdravých jedinců. Pevně věřím, že se chovatelé ušlechtilých i neušlechtilých psů budou i nadále snažit vytvářet pro své psí společníky optimální životní podmínky a při jakýchkoliv zdravotních i jiných problémech se budou řídit radami veterinárních lékařů.

Veterinární ordinace Medipet
facebook Veterinární klinika Medipet
ČAVLMZ
AAHA
ESVOT
ECVO
ESVC

Veterinární klinika Medipet, Broučkova ul. 5395, 760 01 Zlín, Česká republika

úvod / kontakt / medipet@post.cz