Dřívější dotazy

Stříhání v létě. Ano či ne?

Je lépe na léto ostříhat pejska s dlouhou srstí? Pes na vysoké teploty reaguje stejně jako člověk, ale přesto nelze říct, že každého psa je na léto nutné stříhat. V některých případech je delší srst prospěšnější, jindy spíše naopak.

U dobře udržovaného kokršpaněla, který nemá splstnatělou srst, je v podstatě jedno, jestli bude ostříhaný nebo ne. Bude – li mít srst přirozené délky, bude ho chránit před slunečními paprsky. Naopak, bude – li jeho srst krátce ostříhaná nebude mu přílišné horko. Malá dlouhosrstá plemena bílé barvy, která mají růžovou pokožku a poměrně řídkou srst (maltézský pinč, boloňský psík či bišonek), by neměla mít srst kratší než 1cm, jelikož by mohlo dojít ke spálení pokožky. Avšak v případě že má splstnatělou srst, je nutné takového pejska nechat ostříhat a bohužel to nejde jinak než na velice krátkou, která je pouze 3mm dlouhá. Provádí se to z toho důvodu, že pod splstnatělou srstí je špatná cirkulace vzduchu, která zapříčiní mokvání pokožky a kožní problémy různé intenzity. Tato opatření platí i u jiných plemen.

Jak lze předcházet splstnatění srsti? Pouze pravidelnou údržbou. Při vyčesávání dochází k uvolňování odumřelé srsti a následnému odstranění, takže srst je „vzdušná“ a pokožka se tlakem hrotů kartáče prokrví. Při pravidelné péči je procedura celkem dobře snášena.Ta je odvislá na plemeni psa. Psům hladkosrstých plemen se srst neplstí, proto je dostačující je vyčesat měkkým kartáčem, či gumovým hřbílkem jednou až dvakrát za měsíc. Po vyčesání je přetřeme navlhčeným hadříkem, ten odstraní zbytky prachu a pejsek se bude krásně lesknout. U pejsků se srstí polodlouhou, ale ne příliš jemnou (např. angl.kokršpaněl, špringršpaněl, knírač a hrubosrstí teriéři), stačí když je vyčešeme jednou až dvakrát týdně. U angl.kokrů je však potřeba častěji pročesávat uši, tak každý druhý den, protože tam už je srst jemnější a má větší sklony k splstnatění než srst na těle. U plemen s polodlouhou a jemnou srstí ( amer.kokršpaněl, pudl, bišonek ) a u dlouhosrstých ( pekingský palácový psík, kolie, šeltie, maltézský pinč, lhasa – apso) je nutné vyčesávat každý den.

Kdy přivést pejska poprvé na stříhání? Dá se říci, že je to otázka spíše ročního období.Určitě nebudeme stříhat půlroční štěně v zimních měsících, ponecháme to spíše na teplejší část roku. Všeobecně však lze pejsky stříhat, tak od šestého až sedmého měsíce. U hrubosrstých plemen dochází k výměně „štěněcí srsti“ kolem sedmého měsíce stáří, kdy ji lze jemným tahem vytáhnout. Obecně lze doporučit štěně pročesávat už od útlého věku, samozřejmě musíme přizpůsobit i pomůcky pro česání. Štěně češeme pouze jemným kartáčem, nebo hřebenem. To proto aby nedocházelo k poškrábání pokožky, která je u štěňátek mnohem citlivější než u dospělých jedinců. Netaháme – li pejska příliš, je rád že mu věnujeme pozornost a můžeme si být jistí, že z takového pejska budete mít později radost. Bude totiž zvyklý na manipulaci. Zanedbání péče v tomto období, má za následek strach ze stříhání, vrcholící v dospělém věku až agresivitou. A to jak k pánovi, tak k personálu stříhárny.

Samotnou kapitolou je úprava srsti trimováním. Ale co to vlastně je to trimování? Je to úprava srsti teriérů a kníračů. U těchto plemen dochází několikrát ročně k vypadávání krycí srsti. Při trimování se tyto odumřelé krycí chlupy vytrhávají prsty nebo speciálním trimovacím nožem. Srst se uchopí a vytrhne, nožem se pak ještě seřezává. Nemusíte se bát, že by to pejska bolelo, nebolí. Někdy pejsci při trimování dokonce usnou. Po vytrimování krycí srsti mu zůstane jenom jemná podsada, kterou můžeme ostříhat strojkem nakrátko.

Za zmínku jistě stojí také péče v letním období o bezsrstá plemena – naháče. Tito nemají žádnou přirozenou ochranu před sluncem, proto je nutné je přímému slunci nevystavovat nebo je ošetřit opalovacím krémem s vysokým UV faktorem.

Závěrem lze říci , že péče o srst je nutná v kterémkoliv ročním období, ale pokud jsme něco z jakéhokoliv důvodu zanedbali je léto tím nejlepším časem pro změnu.

Mám dlouhodobý problém s blechami (i klíšťaty). Jak proti nim účinně bojovat?

Blechy a klíšťata

S blechami a klíšťaty se ve veterinární medicíně setkáváme poměrně často. V obou případech se jedná o problém převážně sezónního charakteru ( klíšťata vykazují maximum výskytu od května do září a blechy zase koncem léta a začátkem podzimu), ale na rozdíl od klíšťat se s blechami můžeme v praxi setkávat po celý rok.

Blechy

Tento bezkřídlý hmyz s oboustranně sploštělým tělem dosahuje v dospělosti velikosti 2,5 až 3 mm. Živí se krví hostitele a většinu nasáté krve zase vyloučí ve formě drobných zrnek velikosti máku. Celý vývoj blech trvá v optimálních podmínkách životního prostředí (zejména s ohledem na teplotu a vlhkost) zhruba 2 týdny. Po napití krve a kopulaci klade blecha naráz 3 až 18 vajíček na hostitele i do prostředí ( nejsou lepivá a tudíž dochází ke kontaminaci prostředí). Po několika dnech se z vajíček líhnou bílé larvy, které se živí trusem dospělých blech a po 9 až 200 dnech se zakuklí. Životnost kukly je značná – několik měsíců, ale i 1 rok!

Zhruba po 14 dnech se z kukly líhne dospělá blecha, která žije asi 6 měsíců. Za nejvíce rozšířenou považujeme blechu kočičí. Tato blecha parazituje převážně na psovi a na kočce a příležitostně napadá i člověka.Blecha psí se naproti tomu vyskytuje méně často, ale zato na člověka přechází snadněji. Méně se již mezi širokou veřejností ví o bleše králičí, ježčí a slepičí, ale i tyto druhy mohou přecházet na psy a kočky, pokud k tomu mají příležitost.

Jedinec napadený blechami projevuje značný neklid a drbe se v důsledku svědivých zánětů kůže. Klinický obraz je mnohem více závislý na citlivosti zvířete na bleší kousnutí, než na množství parazitujících blech. U koček může v závažných případech dojít až k vypadávání srsti, přestože obecně jsou u nich projevy méně výrazné. V souvislosti s blechami se nesmí zapomínat ani na riziko přenosu tasemnice psí, kdy k nakažení psa dochází nikoli při sání blechy, ale až po jejím pozření.

Při ochraně domácích miláčků proti blechám by se nemělo zapomínat na skutečnost, že blechy se vyskytují nejenom na postiženém jedinci, ale i v jeho okolí. Proto se doporučuje nejenom používat účinné přípravky a prostředky na potlačení invaze blech na zvířeti, ale rovněž důkladně a opakovaně dezinfikovat životní prostor jedince, jeho kotec, boudu, lůžkoviny apod.

Klíšťata

Výskyt klíšťat je vázán na teplé roční období a nadmořskou výšku do 600m nad mořem, to znamená, že v našich podmínkách se s klíšťaty setkáváme hlavně v létě a tam, kde převládají křovinaté porosty a smíšené a listnaté lesy. Klíšťata napadají různé obratlovce a výjimkou tudíž nejsou ani psi a kočky. Na zvířeti preferují místa s tenkou kůží ( hlava, slabiny, břicho), kde sají krev. Oplozená a nasátá samička klade až několik tisíc vajíček, ze kterých se líhnou larvy a celý vývoj klíštěte trvá asi rok, někdy i více let.

Klíšťata jsou mimořádně nebezpeční roztoči, protože jak známo, přenášejí celou řadu chorob. Jednou z nejznámějších a relativně nejčastějších z nich je lymská borelióza, z dalších lze jmenovat babeziózu, hemobartonelózu a ricketsiózu, kterých ale není třeba se obávat v případě, když necestujeme se zvířetem do států jižní Evropy, případně přímo do tropických oblastí.

V místě přichycení se často objevuje bulka, což je lokální zánět, který vzniká v důsledku reakce organizmu na toxiny ze slin klíštěte.Tyto kožní změny často zmizí až za několik týdnů, někdy i měsíců po kousnutí klíštětem. Toxiny ze slin klíštěte mohou být v ojedinělých případech příčinou i tzv. klíšťové paralýzy, kdy dochází k ochrnutí pánevních končetin u psa. Jedná se o důsledek přímého působení tohoto toxinu na míšní struktury.Pokud se klíště odstraní, vymizí do dvou dnů spontánně i účinky toxinu. Pokud zjistíme na těle zvířete klíště, doporučuje se potřít toto místo minerálním olejem a šetrně vytočit roztoče pinzetkou. Na směru vytáčení nezáleží! Je třeba dávat pozor na rozmáčknutí klíštěte a odstraňovat je zásadně v rukavicích. Stejně jako proti blechám i proti klíšťatům existuje řada veterinárních přípravků, ať už ve formě postřiku, obojku, případně roztoku, který se snadno aplikuje přímo na kůži do oblasti mezi lopatkami a je schopen ochránit zvířete před napadením ze strany klíšťat či blech i několik týdnů. U psa lze také doporučit preventivní vakcinaci proti borelióze. Očkování je nejlépe podstoupit v zimních měsících, kdy ještě pes není ohrožován klíšťaty. Vakcína poskytuje ochranu na celý rok a je investicí, která má svůj nepopiratelný význam s ohledem na zdraví psa.

V současné době se nejúčinněji jeví ochrana přípravky STRONGHOLD a PREVENTIC.

Můj pes je dušný, může to být postižením srdce?

Srdeční insuficience, anebo srdeční selhání

Srdce je orgán, který zabezpečuje přísun živin do celého živého organismu. U zvířat, stejně jako u lidí známe mnoho onemocnění, kterými může být srdce postiženo. Všechny nemoci mohou vyvolat komplexu příznaků nazývaných srdeční insuficience, neboli srdeční selhání. Srdeční selhání se vyskytuje u psů všech plemen, bez ohledu na váhu anebo věk. Nejčastěji postihuje starší psy. Pokud se nezahájí včas léčba, jsou tyto případy smrtelné. V dnešní době, díky moderní veterinární medicíně mohou pejsci se srdečním selháním prožít delší a radostnější život.

Co je příčinou srdečního selhání?

Činnost srdce ovlivňují různé faktory. Například faktory genetické. Je známo, že určitá plemena psů mají dědičnou predispozici, tedy jakýsi předpoklad k, vývoji srdečního selhání. Mezi predisponovaná plemena řadíme zejména plemena menší, jako jsou Cavalier King Charles Spaniel, yorkshire terrier, jezevčík, francouzský buldoček, ale i plemena větší (např.kokršpaněl) a velká (např.dobrman, boxer). Pokud srdce nedostatečně zásobuje organizmus krví, pokouší se psí organizmus o kompenzaci této poruchy tím, že nutí srdce pracovat ještě rychleji, ještě usilovněji. Trvá li tato situace příliš dlouho, dochází k vyčerpání srdečního svalu, k jeho poškození a k projevům srdečního selhání. Taktéž dlouhodobé přetěžování psího organismu může vést až k projevům srdeční insuficience, i když se nemoc nemusí při důkladném vyšetření zjistit. Krmení, další faktor ovlivňující činnost srdce a tím i celého organismu. Je daleko pravděpodobnější, že obézní pejsci budou trpět srdeční poruchou častěji než ti, jejichž výživa je vyrovnanější a pohyb s celkovou tělesnou aktivitou je vyšší.

Jak poznám, že srdce mého pejska pracuje nedostatečně?

Jsou různé projevy srdečního selhání, proto je důležité při jakékoliv poruše, nebo neobvyklém chování vašeho miláčka,požádat veterinárního lékaře také o vyšetření srdce. Pravidelné kontroly jsou důležité zejména u majitelů psů, kteří patří mezi plemena s dědičnou, plemennou predispozicí k poruše srdce. Některé příznaky srdečního selhání můžete odhalit již sami doma. Je potřeba na ně upozornit veterinárního lékaře při běžné kontrole zdravotního stavu nebo při vakcinaci. K hlavním a prvním příznakům srdečního selhání patří:

• Kašel (zejména v noci a po určité, někdy i minimální zátěži)
• Ztráta energie
• Ztráta chuti k jídlu

Když zjistíte některý z těchto příznaků je důležité o nich informovat veterinárního lékaře, který má možnost udělat komplexní kardiologické vyšetření. Vyšetření zahrnuje odběr krve k posouzení základních hematologických a biochemických hodnot., RTG vyšetření hrudní dutiny pro zjištění velikosti, tvaru a uložení srdce a taktéž na zhodnocení stavu plic a průdušek. Průdušky mohou být totiž vlivem srdeční insuficience také poškozeny. Naprosto nezbytné je EKG vyšetření, kterým se zjišťují poruchy srdečního rytmu.

Diagnóza : srdeční insuficience, srdeční selhání.

Není nutno se této diagnózy bát. Veliké množství pejsků na celém světě žije normální život navzdory onemocnění srdce. Veterinární medicína využívá moderní léky, které poskytují úlevu namáhanému srdci vašeho pejska.

Co dělat, když se pejskovi přitíží?

Pokud pejsek doma ztratí vědomí, je důležité zabezpečit základní životní funkce, krevní oběh a dýchání. Dýchání zabezpečíme tak, že otevřeme tlamičku a posoudíme jestli není zapadlý jazyk, když je zapadlý, opatrně jej vytáhneme. Krevní oběh můžeme doma zkontrolovat tak, že zjišťujeme zda li nám pejsek na některém místě viditelně nekrvácí. Pokud zjistíme krvácení, přiložíme obvaz a snažíme se ho zastavit. Po zabezpečení těchto funkcí odvezeme pejska ihned k veterinárnímu lékaři. O každé takové příhodě je nutno informovat ošetřujícího lékaře, který pečuje o zdraví vašeho pejska.

Je důležité vakcinovat psa proti vzteklině, když už se tato nemoc téměř nevyskytuje?

Vzteklina je velmi nebezpečná nákaza a u člověka může způsobit až smrt. Z tohoto důvodu je vakcinace psů proti vzteklině ze zákona povinná. Je možné proti ní očkovat samostatně nebo v kombinované očkovací látce s ostatními nemocemi, které ohrožují na životě především psa. Setkání s případem vztekliny na našem území je vzácné, stejně jako v USA. Odtud přinášíme tuto zprávu (ze zpravodaje Americké asociace veterinárních nemocnic):

PŘÍPADY VZTEKLINY DOMÁCÍCH ZVÍŘAT JSOU VZÁCNÉ, ALE STÁLE HROZÍ.

Kdesi za nevinnou tváří číhá nebezpečí. V nedávné době se člen AAHA Dr. Lawrence Giebel a jeho tým poučili z první ruky, jak klamné mohou pohledy být.

Dne 9. června přinesla žena opuštěné kotě do veterinární nemocnice Giebel´s Quince Orchard v Severním Potomacu, Md., na ošetření. Řekla personálu, že viděla, jak ho shodili z auta na ulici. Kotě bylo ošetřeno a jevilo se, kromě zlomené nohy a odřeniny na břichu, jako zdravé.

Nikdo neočekával, že za 18 dní budou mít co do činění s případem vztekliny, který bude vyžadovat, aby 3 veterináři a 20 členů personálu uskutečnilo 675 telefonních hovorů. Jejich výsledkem byla léčba 31 lidí, kteří byli vystaveni přímému kontaktu se vzteklinou.

Péče o chrup psů a koček

Nejběžnějším onemocněním tkání zubu jsou plakem podmíněná zánětlivá onemocnění, obecně nazývaná onemocnění periodontální. Zpočátku je proces omezen na dáseň. Gingitivis (zánět dásní) je proces reverzibilní (vratný) a může přetrvávat dlouhou dobu, aniž by vyústila do periodontitis (zánět přídavného aparátu zubu). Hlavní příčinou onemocnění je porucha rovnováhy mezi bakteriemi v plaku a imunitní odpovědí hostitele. Periodontální onemocnění tvoří převážnou většinu stomatologických problémů ve veterinární praxi.Plak je tvořen hmotou sestávající z mikroorganizmů, převážně bakterií , slinných glykoproteinů a tkáňové tekutiny. Zubní plak slouží jako organický matrix pro následnou mineralizaci. Onemocnění paradontu je zdrojem bakteriémií což může sloužit jako endogenní zdroj infekce.(která může vést k poškození jiných orgánových systémů jako jsou např. srdce,játra, ledviny,hlavně u starších psů.) Proto by se měla kontrole chrupu věnovat dostatečná pozornost jak při domácím ošetřování, tak při návštěvě veterinárních ambulancí.

Zubní plak

mikrobiální povlak, který je fixovaný metabolity ze sacharidů ( z potravy ) na povrchu zubů. Z povlaku se uvolňují toxiny, které ničí lokálně tkáň a po resorbci i vzdálené tkáňové parenchymy ( srdce, játra, ledviny ) a hlavně ovlivňují imunitní systém zvířete. Vlivem genetické predispozice, výživy, koncentrace minerálií ve slinách, dýcháním tlamkou a pH v dutině ústní dochází k přeměně povlaků na zubní kámen. Kámen postupně ničí okolní tkáň, dochází k zánětu dásní ( gingivitis ), k zánětu závěsného aparátu zubu ( parodontitis ), zubní kámen se tvoří i kolem zubního kořene, zuby se uvolňují a vypadávají.

Prevence

pravidelná zubní hygiena pomocí speciálního zubního kartáčku a enzymatické pasty minimálně 1x ročně mechanické očištění v narkoze.

Příklady onemocnění, které se projevují změnami na sliznici dutiny ústní a zápachem

Virová onemocnění:

• záněty dásní a sliznice tlamky, spojené s deficitem imunitního systému
• FeLV
• FIV
• FIP
• ulcerace na jazyku , klenbě a sliznici tlamky Calicivirosa – eroze a vředy bez postižení horních cest dýchacích
• Rhinotracheitis – vředy s postižením horních cest dýchacích a sekund. bakteriální infekcí

Specifická onemocnění:

• gingivitis s infiltrací plazmatických buněk ( sytě červené, po dotyku krvácející bujení dásní a sliznice )
• FORL ( odvápnění skloviny většinou na zubním krčku )
• granulomový komplex ( eozinofilní vřed, eozinofilní plak, lineární granulom )

Autoimunitní onemocnění:

• Lupus erythematodus
• Komplex pemfigu ( primárně onemocnění kůže, silné povlaky, vracející se záněty dásní, eroze a ulcerace )

Onemocnění ledvin: akutní a chronické

OBEZITA U PSŮ A KOČEK

Nejenom lidé podlehli civilizační chorobě jako je obezita. Toto onemocnění již ve velké míře zasáhlo i naše čtyřnohé společníky psy a kočky.

Nadváha a obezita, sílící trend.

V dnešní době je až 30% psů a koček obézních nebo trpí nadváhou. Vrchol obezity bývá mezi 5. až 10. rokem a nejčastěji se vyskytuje u plemen: kokršpaněl, bígl, labrador retrívr, zlatý retrívr, baset, jezevčík, britská modrá kočka, atd. U kastrovaných zvířat se zvyšuje pravděpodobnost výskytu obezity o 50%.

Varujeme proti závažným komplikacím!

Obezita a nadváha:

• Zkracuje délku života
• Oslabuje imunitu, jedinec je náchylnější k infekčním onemocněním
• Způsobuje změny funkce štítné žlázy
• Je jedním z hlavních faktorů pro vznik ortopedických, kardiovaskulárních onemocnění
• Zvyšuje vznik nádorových onemocnění
• Ovlivňuje funkci urogenitálního traktu
• Může vyvolat těžkosti při chirurgických zásazích

Změna životních návyků:

Výživa

• volba vhodného krmiva. Nejlépe se nám při redukčních programech osvědčily kompletní granule označené „Light“. Mají snížený obsah tuku (nejčastěji 9%, běžné granule mají okolo 25% tuku), zvýšený obsah vlákniny (zvíře se cítí déle nasycené) a dostatečné množství vitamínů a minerálů. Tabulky s dávkováním jsou uvedeny na balení a ve většině případů bývají dobře přehledné. Denní dávka by měla být rozdělena nejméně na 2 díly, nepozřené granule se po 30 minutách odebírají.
• stop pamlskům. Pamlsky jako jsou suchary, piškoty apod. se nesmí podávat, nahradit je můžeme ovocem a zeleninou.
• chyby: zásadní chybou je hladovění popř. snížení množství stávajících nedietních granulí. Pes i kočka přichází o důležité vitamíny a minerály.

Fyzická aktivita

• u obézních pacientů musíme začít opatrně, abychom jim ještě více neuškodili. Milovníkům vody doporučujeme plavání. U neplavců navrhujeme procházky nejlépe 5x denně po 15 minutách po dobu 1 – 2 týdnů a následně dobu přidáváme. Obézní kočky zkusíme rozpohybovat hrou s myškou či jinými hračkami. Pohyb je nedílnou součástí vítězství nad přebytečnými kily.

Farmakoterapie

• nový pomocník. V posledním roce se na trhu objevila nová farmaka, která napomáhají odbourávat tuky, navozují pocit sytosti a blokují vstřebávání lipidů z potravy. Bývají velmi dobře snášena, lze je používat u nekastrovaných, kastrovaných, i starých psů. Přípravek Yarvitan se přidává přímo do krmení 1x denně. Kůra trvá několik týdnů. Přípravek se podává 3 týdny, 2 týdny pauza, 3 týdny opět podávání přípravku.

Týmová spolupráce

• velmi důležitou roli hrají rodinní příslušníci. V případě, že všichni budou dodržovat pokyny redukční diety, výsledek bude dříve viditelný a také i dlouhodobý.

Kontroly váhy

• první 2 měsíce se kontroluje váha každých 14 dní, poté každé 2 měsíce. Úbytek na váze by neměl být větší 1-2% celkové tělesné váhy za týden.

Veterinární klinika Medipet, Broučkova ul. 5395, 760 01 Zlín, Česká republika |

www.medipet.cz | medipet@post.cz | Hlavní stránka | Kontakt|