VETERINÁRNÍ KLINIKA MEDIPET

MEDIPET ANIMAL CLINIC

PRAXE PRO MALÁ ZVÍŘATA

Pohotovostní služba:  577 222 737

veterinární ordinace Medipet

Časté dotazy

JAK NA NEZVANÉ HOSTY - KLÍŠŤATA

MVDr. Lenka Plášková

Jaro je již v plném proudu, což sebou přináší nejen sluníčko, ale bohužel i každoroční problém, se kterým se musí potýkat majitelé domácích mazlíčků. Populace klíšťat u nás díky mírnějším zimám stoupá a přináší sebou nemalá rizika pro nás i naše čtyřnohé přátele. Tito cizopasníci mohou při masivním napadení způsobovat ztráty krve, ale především jsou odpovědní za přenos nebezpečných infekčních onemocnění jako jsou lymská borelióza či klíšťová encefalitida.

Na trhu dnes již existuje nepřeberné množství přípravků, které zabezpečují, aby se možnost přisátí klíštěte snížilo na minimum. Je však otázkou, jak si vybrat ten nejvhodnější přípravek pro svého pejska či kočičku?

Prioritně je důležité si uvědomit, že veterinární preparáty jsou vyráběny pro určitý druh a stáří zvířete. Existují například přípravky určené pouze pro psy, které by při aplikaci na kočku mohly způsobit její otravu. Co se týče stáří, obecně je většina přípravků určena pro zvířata starší 7-8 týdnů či těžší než 2 kg tělesné hmotnosti. Tato doporučení výrobců je nezbytné dodržovat. I přes tuto skutečnost nám stále zbývá vybrat způsob aplikace, která by nám a našim mazlíčkům nejvíce vyhovoval. Každý typ však má své výhody i nevýhody, které musí majitel zvířete zvážit. Pro usnadnění výběru tu pro vás máme stručný přehled nejčastěji používaných způsobů aplikace ektoparazitik.

Nejnovější metoda a také dnes zřejmě nejčastěji využívá je tzv. spot on aplikace. Jedná se o prostředky, které se psovi či kočce nanášejí na jedno či více míst na kůži. Výhodou je bezesporu snadná aplikace a nepotřebnost nosit něco na těla, např. vzhledem k obojku. Nevýhodou je ovšem doba účinku, která je většinou ,,pouhé“ 3-4 týdny, po jejichž uplynutí se musí aplikace přípravku zopakovat. Z toho také vyplývají větší finanční náročnost, zejména u velkých plemen psů. Pro správný účinek je navíc velmi důležité postupovat dle pokynů výrobce a snížit zejména koupání zvířat na nezbytné minimum. Rozhodně se vyhnout koupání domácího mazlíčka minimálně 2 dny před aplikací a 2 dny po aplikaci.

Další již poměrně dlouhodobě užívanou metodou je použití spreje. Účinnost sprejů je různá dle návodu výrobců. Povětšinou je to však opět 3-4 týdny jako u spot on aplikátorů. Výhodou je ovšem množství spreje, které většinou vystačí na více použití a tím pádem majitelům zvířat ,,šetří peněženku“, což jistě ocení nemalé procento lidí. Jako nevýhodné je možno uvést složitější způsob nanášení přípravku, při níž je důležité postříkat zvíře rovnoměrně po celém těle. To může činit u některých jedinců obtíže, zejména pak u koček.

Samozřejmě nesmíme zapomenout na antiparazitární obojky. Hlavním pozitivem je bezesporu délka účinku, která by měla přetrvávat celou sezónu výskytu klíšťat tzn. okolo 6 měsíců. Dle různých výrobců v rozpětí 4-8 měsíců. Jednou z dalších výhod jsou finanční náklady, které i přes vyšší pořizovací cenu ve výsledku předčí cenu většiny sprejů i spot on preparátů. Další vlastností je možnost koupání psa bez nebezpečí, že dojde ke snížení účinku obojku, což ocení zejména majitelé psů. Samozřejmě i obojky sebou přináší různá úskalí. Jako primární negativum zřejmě chovatelé vnímají to, že zvíře musí nosit obojek nepřetržitě. Navíc u koček často vzniká otázka, zda se nemůže někde zachytit a ublížit si. I na toto však již někteří výrobci mysleli a uzpůsobili obojky tak, aby při nechtěném zachycení došlo k přetržení obojku. Dalším důvodem, proč někdo obojek odmítá, je nevábný pach některých výrobků. Tento problém však již mnozí výrobci také odstranili. V neposlední řadě je důležité upozornit na nevhodnost použití obojku u rodin s malými dětmi, kde by mohlo hrozit např. olíznutí obojku dítětem.

Na posledním místě bych uvedla použití antiparazitárních šamponů. Tyto však většinou působí pouze v okamžiku vykoupání zvířete tzn., že působí na parazity nacházející se na těle zvířete v okamžiku použití šamponu. Dlouhodobější antiparazitární účinek po koupeli je dle mého názoru poněkud sporný.

I přes výběr nejvhodnějšího přípravku se často nedostaví očekávaný výsledek a chlupatí mazlíčci domů přináší nezvané hosty v podobě přisátých klíšťat. Proto bych ráda shrnula nejčastější chyby, které mohou vést k nedostatečnému účinku antiparazitárních přípravků.

Jde nejčastěji o:

  • nedostatečné množství použitého přípravku (dodržovat návod výrobce)
  • nedodržování délky doby působení přípravku
  • nadměrné koupání psa či kočky, cos snižuje účinek zejména u sprejů a spot on aplikátorů
  • špatně provedená aplikace u použití sprejů
  • sundávání antiparazitárních obojků (např. při pobytu doma)
  • nižší účinek může být pozorován také u psů s hustou srstí (potřeba pročesávat, nebo ostříhat)
  • použití méně kvalitního preparátu (obecně se dá říci, že cena v tomto případě odpovídá kvalitě výrobku)

Doufáme, že vám tento článek pomůže ve výběru toho správného preparátu. Pokud by jste si i přesto nevěděli rady, obraťte se na naši veterinární kliniku, rádi vám poradíme.

 


Kastrace - ano či ne?

Marcela Miková

Kastrace fen

V současné době se kastrace provádí jako běžný zákrok. Majitelé k ní přistupují většinou ze dvou důvodů-chovatelských nebo zdravotních. Provádí se dvěma způsoby-ve většině případů se odstranují vaječníky i děloha(ovariohysterektomie),    a nebo pouze vaječníky(ovariektomie). Při ovariektomii není vyloučeno, že děloha může být v budoucnu postižena    chorobným procesem.

Kastrace má nesporně více výhod než nevýhod.Nekastrovaná fena několikrát do roka hárá. Pokud majitel neplánuje  štěnata, je pro něj období hárání spíše komplikací-fena má výtok,stává se neposlušnou, hrozí riziko nežádoucího nakrytí, příp. následná falešná březost. Chovatelé proto přistupují k aplikaci hormonálních preparátů k zabránění    hárání. Takovéto zásahy do organismu feny však představují vysoké riziko zdravotních komplikací. Mezi lidmi se také  šíří pověra, že fena by měla mít alespon jednou za život štěnata. Toto tvrzení je ovšem mylné, na zdravotní stav feny  to nemá ani do budoucna žádný vliv, spíše naopak je pro ni období gravidity, samotný porod a následná péče o potomky velká zátěž.

Kastrace je také vhodná jako prevence předcházení vzniku některých onemocnění fen jako je pyometra (zánět dělohy), nádory mléčné žlázy, ovariální cysty, cukrovka nebo pseudogravidita (falešná březost).

Pyometra je nejčastější a nejvíce nebezpečné onemocnění, zejména u starších fen. Pokud se neléčí, je pro fenu smrtelné. Pseudogravidita je součástí pohlavního cyklu fen. I když fena nemá štěnata, chová se jako by je měla-dochází  k produkci mléka a změně chování. V některých případech stačí chovatelské opatření-odebrání hraček, snížení množství krmiva a více pohybu, příp. se aplikují antiprolaktiny. Pseudogravidita se však často opakuje při každém hárání.

Cukrovka (diabetes mellitus)-při včasné diagnoze je kastrace postačujícím řešením, kdy není nutné podávat inzulin.

Nádory mléčné žlázy - jsou časté u starších fen(nejčastěji se vyskytují mezi 8-10 rokem života) a druhými nejčastějšími nádory vyskytujícími se u psů. Pokud je kastrace provedena před prvním háráním, je riziko pozdějších  NMŽ 0,5-1%,při kastraci po prvním hárání 8%, po druhém hárání 15% a po třetím 26%.

Komplikace kastrace

Feny snáší kastraci velmi dobře. Protože se však jedná o chirurgický zákrok, jsou zde určitá rizika jako je např. anestezie, krvácení, nekompletní odstranění vaječníků či tzv. pahýlová pyometra. Tyto komplikace lze však snížit na minimum dodržením operačních postupů.

Hlavní nevýhody, které mohou nastat po kastraci, jsou obezita a močová inkontinence fen. Obezita se dá zvládnout zodpovědným přístupem majitele, který by měl snížit krmnou dávku a zajistit dostatek pohybu. Co se týče inkontinence, její příčiny nejsou přesně známy. Pravděpodobnou příčinou je snížená hladina estrogenů. Může se objevit hned nebo až několik let po kastraci. Projevy mohou mít různou intenzitu od nočního pomočování několikrát do roka až po neschopnost udržet moč. Mezi rizikové skupiny patří feny velkých plemen vážící více než 25kg. Léčba je medikamentozní,chirurgická se používá zřídka.

Kdy tedy fenu vykastrovat?

Nejčastěji se feny kastrují po dosažení pohlavní dospělosti-většinou mezi 8-12 měsícem věku, kdy fena poprvé hárá. Nedoporučuje se zákrok provádět v období říje, jelikož pohlavní orgány jsou zvětšené a hodně prokrvené. Lépe je počkat až do období pohlavního klidu.

Kastrace psa

Kastrace psů se stejně jako u fen provádí z chovatelských a zdravotních důvodů. Zákrok spočívá v odstranění varlat a bývá kratší než u fen.

Majitelé často kastrací řeší nežádoucí chování psa jako je neklid, neposlušnost nebo toulání v období hárání fen v okolí. Čím později se zákrok provede,tím menší je šance na úspěch. Pokud je pes agresivní nebo má určitý nežádoucí a dlouhodobý zlozvyk, kastrace tento problém nevyřeší. Zdravotní důvody nemají u psů takový význam jako u fen, ale i zde řeší některá onemocnění. Mezi nejčastější patří:

  • nádory varlat (u psů docela časté)
  • kryptorchismus - stav, kdy jedno nebo obě varlata nejsou sestouplá v šourku,ale nacházejí se v tříselném kanále
  • zvětšení prostaty (benigní hyperplazie prostaty) - vyskytuje se téměř u všech starších psů a pokud nepůsobí problémy, není potřeba ji řešit. Někdy je však zvětšená natolik, že způsobuje potíže při močení a nebo může dojít k jejímu zánětu a kastrace je vhodnou léčbou.

DÉLKA BŘEZOSTI SAMIC

Častým dotazem je, jak je která samička dlouho březí.

Jako březost (gravidita) se u savců označuje období, kdy se embryo, a později plod, vyvíjí v děloze samice.Březost začíná implantací zygoty do děložní sliznice a za normálních okolností končí porodem. Samice všech savců(kromě vyšších primátů) procházejí říjnovým cyklem, během něhož se střídají v různých intervalech období sexuálního klidu a období, kdy samice může zabřeznout. U březích samic pozorujeme změnu v chování-samice se stává opatrnější, má zvýšenou chuť k jídlu, samice chované jako domácí mazlíčci se zklidní a bývají mazlivější. V poslední třetině březosti se zvyšuje objem břišní dutiny, zvětšuje se mléčná žláza a nabíhají bradavky. U některých savců se může objevit tzv. falešná březost,která nastává, když nedojde k zabřeznutí. Samice se vlivem hormonů chová, jako by byla březí, často se spustí i produkce mléka. Falešná březost, obzvláště pokud se opakuje, je u domácích zvířat nežádoucí. Proto u zvířat, se kterými nepočítáme jako s chovnými, je nejlepší řešení kastrace. Po různě dlouhé době březosti nastává porod.

Diagnostika gravidity:

  1. postupné zvyšování hmotnosti samice
  2. změny v chování a temperamentu
  3. změny na mléčné žláze ve 2. polovině březosti
  4. abdominální palpace
  5. ultrasonografické vyšetření (od 24. dne po krytí)
  6. RTG vyšetření (od 45.dne březosti)

Délka gravidity u některých druhů zvířat

  1. Fena - průměr 63 dní ( rozmezí 58-70 dní)
  2. Kočka - průměr 58 dni ( rozmezí 56-65 dní)
  3. Morče - průměr 64 dní (rozmezí 62-65 dní)
  4. Králík - průměr 28 dní (rozmezí 27-30 dní)
  5. Fretka- průměr 42 dní (rozmezí 40-44 dní)
  6. Klisna - průměr 333 dní (rozmezí 320-360 dní)
  7. Krysa, myš - průměr 23 dní ( rozmezí 22-24 dní)
  8. Kráva - průměr 280 dní (rozmezí 270-300 dní)
  9. Koza, ovce - průměr 150 dní ( rozmezí 144-155 dní)
  10. Srna - 275 dní
  11. Liška - 51 dní

 

dřívější DOTAZY

veterinární ordinace Medipet veterinární ordinace Medipet
Veterinární klinika Medipet
Broučkova ul. 5395, Zlín
Česká republika
medipet@post.cz
577 222 737
veterinární ordinace Medipet
Vétoquinol s.r.o. - Generální partner Veterinární kliniky Medipet Vétoquinol s.r.o.
Generální partner Veterinární kliniky Medipet
Veterinární klinika Medipet je členem Americké asociace veterinárních nemocnic