Časté dotazy

Kastrace - ano či ne?

Marcela Miková

Kastrace fen

V současné době se kastrace provádí jako běžný zákrok. Majitelé k ní přistupují většinou ze dvou důvodů-chovatelských nebo zdravotních. Provádí se dvěma způsoby-ve většině případů se odstranují vaječníky i děloha(ovariohysterektomie),    a nebo pouze vaječníky(ovariektomie). Při ovariektomii není vyloučeno, že děloha může být v budoucnu postižena    chorobným procesem.

Kastrace má nesporně více výhod než nevýhod.Nekastrovaná fena několikrát do roka hárá. Pokud majitel neplánuje  štěnata, je pro něj období hárání spíše komplikací-fena má výtok,stává se neposlušnou, hrozí riziko nežádoucího nakrytí, příp. následná falešná březost. Chovatelé proto přistupují k aplikaci hormonálních preparátů k zabránění    hárání. Takovéto zásahy do organismu feny však představují vysoké riziko zdravotních komplikací. Mezi lidmi se také  šíří pověra, že fena by měla mít alespon jednou za život štěnata. Toto tvrzení je ovšem mylné, na zdravotní stav feny  to nemá ani do budoucna žádný vliv, spíše naopak je pro ni období gravidity, samotný porod a následná péče o potomky velká zátěž.

Kastrace je také vhodná jako prevence předcházení vzniku některých onemocnění fen jako je pyometra (zánět dělohy), nádory mléčné žlázy, ovariální cysty, cukrovka nebo pseudogravidita (falešná březost).

Pyometra je nejčastější a nejvíce nebezpečné onemocnění, zejména u starších fen. Pokud se neléčí, je pro fenu smrtelné. Pseudogravidita je součástí pohlavního cyklu fen. I když fena nemá štěnata, chová se jako by je měla-dochází  k produkci mléka a změně chování. V některých případech stačí chovatelské opatření-odebrání hraček, snížení množství krmiva a více pohybu, příp. se aplikují antiprolaktiny. Pseudogravidita se však často opakuje při každém hárání.

Cukrovka (diabetes mellitus)-při včasné diagnoze je kastrace postačujícím řešením, kdy není nutné podávat inzulin.

Nádory mléčné žlázy - jsou časté u starších fen(nejčastěji se vyskytují mezi 8-10 rokem života) a druhými nejčastějšími nádory vyskytujícími se u psů. Pokud je kastrace provedena před prvním háráním, je riziko pozdějších  NMŽ 0,5-1%,při kastraci po prvním hárání 8%, po druhém hárání 15% a po třetím 26%.

Komplikace kastrace

Feny snáší kastraci velmi dobře. Protože se však jedná o chirurgický zákrok, jsou zde určitá rizika jako je např. anestezie, krvácení, nekompletní odstranění vaječníků či tzv. pahýlová pyometra. Tyto komplikace lze však snížit na minimum dodržením operačních postupů.

Hlavní nevýhody, které mohou nastat po kastraci, jsou obezita a močová inkontinence fen. Obezita se dá zvládnout zodpovědným přístupem majitele, který by měl snížit krmnou dávku a zajistit dostatek pohybu. Co se týče inkontinence, její příčiny nejsou přesně známy. Pravděpodobnou příčinou je snížená hladina estrogenů. Může se objevit hned nebo až několik let po kastraci. Projevy mohou mít různou intenzitu od nočního pomočování několikrát do roka až po neschopnost udržet moč. Mezi rizikové skupiny patří feny velkých plemen vážící více než 25kg. Léčba je medikamentozní,chirurgická se používá zřídka.

Kdy tedy fenu vykastrovat?

Nejčastěji se feny kastrují po dosažení pohlavní dospělosti-většinou mezi 8-12 měsícem věku, kdy fena poprvé hárá. Nedoporučuje se zákrok provádět v období říje, jelikož pohlavní orgány jsou zvětšené a hodně prokrvené. Lépe je počkat až do období pohlavního klidu.

Kastrace psa

Kastrace psů se stejně jako u fen provádí z chovatelských a zdravotních důvodů. Zákrok spočívá v odstranění varlat a bývá kratší než u fen.

Majitelé často kastrací řeší nežádoucí chování psa jako je neklid, neposlušnost nebo toulání v období hárání fen v okolí. Čím později se zákrok provede,tím menší je šance na úspěch. Pokud je pes agresivní nebo má určitý nežádoucí a dlouhodobý zlozvyk, kastrace tento problém nevyřeší. Zdravotní důvody nemají u psů takový význam jako u fen, ale i zde řeší některá onemocnění. Mezi nejčastější patří:

• nádory varlat (u psů docela časté)
• kryptorchismus - stav, kdy jedno nebo obě varlata nejsou sestouplá v šourku,ale nacházejí se v tříselném kanále
• zvětšení prostaty (benigní hyperplazie prostaty) - vyskytuje se téměř u všech starších psů a pokud nepůsobí problémy, není potřeba ji řešit. Někdy je však zvětšená natolik, že způsobuje potíže při močení a nebo může dojít k jejímu zánětu a kastrace je vhodnou léčbou.

---

DÉLKA BŘEZOSTI SAMIC

Častým dotazem je, jak je která samička dlouho březí.

Jako březost (gravidita) se u savců označuje období, kdy se embryo, a později plod, vyvíjí v děloze samice.Březost začíná implantací zygoty do děložní sliznice a za normálních okolností končí porodem. Samice všech savců(kromě vyšších primátů) procházejí říjnovým cyklem, během něhož se střídají v různých intervalech období sexuálního klidu a období, kdy samice může zabřeznout. U březích samic pozorujeme změnu v chování-samice se stává opatrnější, má zvýšenou chuť k jídlu, samice chované jako domácí mazlíčci se zklidní a bývají mazlivější. V poslední třetině březosti se zvyšuje objem břišní dutiny, zvětšuje se mléčná žláza a nabíhají bradavky. U některých savců se může objevit tzv. falešná březost,která nastává, když nedojde k zabřeznutí. Samice se vlivem hormonů chová, jako by byla březí, často se spustí i produkce mléka. Falešná březost, obzvláště pokud se opakuje, je u domácích zvířat nežádoucí. Proto u zvířat, se kterými nepočítáme jako s chovnými, je nejlepší řešení kastrace. Po různě dlouhé době březosti nastává porod.

Diagnostika gravidity:

1. postupné zvyšování hmotnosti samice
2. změny v chování a temperamentu
3. změny na mléčné žláze ve 2. polovině březosti
4. abdominální palpace
5. ultrasonografické vyšetření (od 24. dne po krytí)
6. RTG vyšetření (od 45.dne březosti)

Délka gravidity u některých druhů zvířat

1. Fena - průměr 63 dní ( rozmezí 58-70 dní)
2. Kočka - průměr 58 dni ( rozmezí 56-65 dní)
3. Morče - průměr 64 dní (rozmezí 62-65 dní)
4. Králík - průměr 28 dní (rozmezí 27-30 dní)
5. Fretka- průměr 42 dní (rozmezí 40-44 dní)
6. Klisna - průměr 333 dní (rozmezí 320-360 dní)
7. Krysa, myš - průměr 23 dní ( rozmezí 22-24 dní)
8. Kráva - průměr 280 dní (rozmezí 270-300 dní)
9. Koza, ovce - průměr 150 dní ( rozmezí 144-155 dní)
10. Srna - 275 dní
11. Liška - 51 dní

 

dřívější DOTAZY

• Obezita u psů a koček
• Péče o chrup psů a koček
• Proč se rozhodnout pro kastraci
• Psi bojící se rachejtlí
• Stříhání v létě. Ano či ne?
• Mám dlouhodobý problém s blechami (i klíšťaty). Jak proti nim účinně bojovat?
• Můj pes je dušný, může to být postižením srdce?
• Je důležité vakcinovat psa proti vzteklině, když už se tato nemoc téměř nevyskytuje?

Veterinární klinika Medipet, Broučkova ul. 5395, 760 01 Zlín, Česká republika |

www.medipet.cz | medipet@post.cz | Hlavní stránka | Kontakt|