MVDr. Lubomír Sojka
Veterinární akupunktura – neurofyziologie a mechanismus účinku

Akupunktura stimuluje aferentní(dostředivá) nervová vlákna. Takto vyvolaný vzruch konkuruje ostatním signálům vstupujícím do dorsálního(horního) míšního rohu a spouští kaskádu pochodů v mozku, mezi které mimo jiné patří: deaktivace limbického systému, urychlení sestupných bolest inhibujících(blokujících) drah, stimulace hypothalamu a uvolnění beta endorfinů z periaqueduktální šedi(PAG).

Lokální/periferní efekt

Akupunkturní jehla je plná, atraumatická a je vpichována skrze kůži. Kam je pak dále zaváděna záleží na tom, čeho chce terapeut dosáhnout. Z pohledu tzv. západní perspektivy není nezbytné, aby se akupunkturista při aplikaci zaměřil pouze na předem dané místo v TČM speciálně pojmenované - tzv. akupunkturní bod. Přesto jsou tyto body dále používány. Máme však na mysli spíše jejich jedinečnou anatomickou strukturu. Tím se rozumí např. myofasciální spoušťové body (MTrPs) o kterých se zmíním později, dále šlachové úpony, okraje kloubního pouzdra, části svalů které nejvíce prominují, mezisvalová septa, vazy, citlivé oblasti fascií(povázek) a některé části okostice.

Cílem terapeuta ve smyslu léčby bolesti je vpíchnout jehlu co možná nejblíže zdroje bolesti, aniž by tímto úkonem celý stav ještě zhoršil. Vpichem vytvořený stimul, který překonává práh bolesti, aktivuje aferentní (dostředivá)nervová vlákna. Navzdory svému pojmenování tato vlákna uvolňují většinu svých neurotransmiterů na periferních zakončeních. Řadíme sem látky jako: substance P (SP) , kalcitonin gene-related peptid (CGRP) , vazoaktivní intestinální peptid (VIP) , nervový růstový faktor (NGF) a další, které jsou důležitými faktory pro hojení tkáně a které se uvolňují standartně jako odpověď na poškození či trauma.

Segmentální efekt

Aferentní nervová vlákna, která jsou při akupunktuře primárně stimulována, jsou A delta (v kůži), resp. typ II/III (ve svalech). Tyto neurony vedou tzv. rychlou bolest. Ta signalizuje a omezuje potenciální poškození tkáně rychlým vedením vzruchu do centrálního nervového systému, což má za následek odtažení zasažené části těla od zdroje hrozícího nebezpečí(obranný reflex). Tento přenos je zprostředkována aktivací enkefalinergních interneuronů v tzv. substantia gelatinosa dorzálního(horního) míšního rohu. Tyto buňky uvolňují enkefaliny a blokují postup tzv. pomalé bolesti vedené pomocí C-typu vláken (resp. typu IV ve svalech). Signál bolesti je dále veden do mozku, kde stimuluje uvolnění beta endorfinů z PAG s primárně humorálním mechanismem účinku a serotoninu s noradrenalinem z locus coeruleus. Tyto látky posilují descendentní (sestupnou)bolest inhibující dráhu. Takovýto komplexní efekt se nejvíce projeví v oblasti příslušného stimulovaného míšního segmentu, což je princip tzv. segmentální akupunktury. Snažíme se tedy v maximální možné míře zasáhnout oblast , která je z daného míšního segmentu inervována.

Heterosegmentální efekt

Stimul vzniklý při akupunktuře má samozřejmě i další efekty na centrální nervový systém. Jedním z hlavních účinků manuální akupunktury je deaktivace limbického systému. Tato struktura je hlavní oblastí mozku spojovanou s emoční stránkou a utrpením zvířete a zejména při chronické bolesti vykazuje zvýšenou aktivitu. Funkční MRI studie ukázaly, že akupunktura deaktivuje limbický systém a tím redukuje emocionální složku bolesti, tzn. snižuje utrpení pacienta. Tento aspekt by měl být důležitou částí hodnocení klinických výsledků léčby akupunkturou. Efekt usnadňující aktivaci sestupných inhibičních(tlumících) drah se projevuje po celé délce míchy, ale nejúčinnější je v segmentu, který je stimulován. Účinkem akupunktury také vzniká neurofyziologická odpověď těla generovaná přímo cíleným a řízeným očekáváním pacienta (tzv. placebo efekt).

Celkový efekt

Cirkulující endorfiny a ostatní neurotransmitery v mozkomíšním moku a krvi přispívají ke zlepšení nálady a mají celkově povzbuzující účinek na zvíře.

Myofasciální spoušťové body

Důležitým cílem při akupunktuře je fenomén tzv. spoušťových bodů ( trigger points). Mají charakter jakoby „uzlíků“ ve svalech, což jsou v podstatě ischemické okrsky tkáně způsobené lokální nebo segmentální bolestí, lokálním traumatem, radikulopatií nebo přetížením/přepětím svalu. Myofasciální spoušťové body jsou bolestivé a mohou přenést bolest na poměrně dlouhou vzdálenost od postiženého svalu. Tyto body nemají zánětlivý charakter a nemusí odpovídat na terapii nesteroidními protizánětlivými látkami. Naopak mohou být mnohem lépe ovlivnitelné fyzikální terapií, jako např. masáží, strečinkem či právě akupunkturou( tzv.suchou jehlou).

Dlouhodobá kontrola příznaků

Akupunktura může vyústit v kumulativní odpověď těla na symptomy jako jsou bolest a dysfunkce orgánu. Co se týče bolesti je tento efekt minimálně zčásti zprostředkován up-regulací mRNA kódující pre-pro-enkefalin, což vede k větší produkci prekurzorů endorfinů.

Z toho plyne, že tělesná reakce na bolest má za následek její větší potlačení. Vhodnou stimulací akupunkturních jehel( např. pomocí elektroakupunktury) můžeme daný léčebný efekt také udržovat a tím zlepšovat kvalitu života našich pacientů a výrazně zmenšovat dávkování používaných medikamentů.

V podstatě se snažíme akupunkturou oklamat mozek, aby si začal myslet že tělo bylo poškozeno, což spustí velmi účinné bolest tišící mechanismy, které  jsou následně zacíleny do oblasti, kde je to nejvíce zapotřebí. 

Ačkoliv byl tento efekt spolehlivě demonstrován, míra jeho účinnosti záleží na vrozené schopnosti pacienta odpovídat na tuto techniku a na vlastním přístupu terapeuta.