BEHAVIORÁLNÍ medicína

5. STRACHOVÉ CHOVÁNÍ

Definice strachu

Strach a agrese jsou normální emoce savců, které jsou obě lokalizovány ve stejné části mozku. Mnoho prvků mají strach a agrese společných. Jsou si podobné výrazem, liší se však motivací a strategií. Strach a agrese jsou formy komunikace. Obě mají za cíl přežití jedince. Nejčastějšími příčinami agresivního nebo ustrašeného chování jsou podráždění a nedorozumění. Často tyto formy chování podporuje majitel nesprávným odměňováním.

Agrese je míra připravenosti jedince k útoku.

Strach je poznání jedince, že jeho kondice a připravenost k boji nepovede k vítězství. Strach nutí ke koncentraci a může končit bezhlavostí, panikou nebo chaosem. Strachovými výrazovými prostředky signalizuje pes nejistotu, vůli se podřídit, strach z poranění a nízkou nebo chybějící připravenost k boji.

Faktory ovlivňující strach

Genetické dispozice Vlivy okolí Teritorium Socializace Vztahy s ostatními jedinci svého druhu

Vztahy s člověkem Věk Výchova Postavení ve smečce Nemoc

Nejčastější příčiny strachu

Traumatická nebo nepříjemná událost - Strach z určitého typu stimulu může být vyvolán jedinou traumatickou událostí. Například pes, který se velmi bojí jezdit v autě, protože byl jednou účastníkem dopravní nehody. Nebo pes bojící se velkých černých psů, protože ho kdysi velký černý pes napadl a zranil. Strach však může být získán postupně, na základě po sobě následujících negativních zkušeností. Časté trestání majitelem, nepřiměřené pozornosti dětí či určité hlasité zvuky také mohou vést k problémům se strachem, který se postupně zintenzivňuje s přibývajícími negativními zkušenostmi.

Nedostatek časných zkušeností - Mnoho studií prokázalo, že psi, kteří mají omezený kontakt s lidmi či novým prostředím během prvních tří měsíců života, pak v pozdějším životě reagují bázlivě na tyto stimuly. Za nejkritičtější je považováno období mezi třetím a dvanáctým týdnem věku. Ve většině případů mají léčebné procedury u takovýchto pacientů velmi malý nebo žádný efekt. Není překvapením, že psi kteří se bojí cizích lidí, dětí, městského ruchu atd. se tohoto strach nezbaví ani po získání spousty zkušeností s těmito stimuly v pozdějším věku. U většiny těchto psů je strach neodstranitelný a proto se většina terapeutů zaměřuje spíše na to, aby naučila majitele se s tímto problémem vyrovnat.

Neúmyslné posilování strachu majitelem - Nejpřirozenější pro lidského rodiče je, že své vystrašené dítě popadne do náruče, utěšuje ho, chlácholí ho a mluví k němu. Většina majitelů přirozeně reaguje i na svého vystrašeného psího miláčka. Toto chování majitele může vyvolat dva efekty, které spolu souvisí. Za prvé, působí pro psa jako odměna a tudíž posilují buď přímo samotný strach nebo alespoň posilují vystrašené chování psa, jako je útěk k majiteli, schovávání se u majitele, třes a kňučení. Za druhé, soustředěné a alarmující chování majitele vysílá k psovi informace o nebezpečí, kterého se vlastně bojí majitel. Ve skutečnosti, někteří majitelé naučí svého psa bát se v určitých situacích.

Obecné zásady terapie

Vyhýbání se problémovým situacím - U extrémně bázlivých zvířat se tato metoda doporučuje jako prevence zhoršování problému. Nejdůležitější je dočasně se vyhýbat problémovým situacím, např. změnit trasu procházek, vyhýbat se kontaktu s cizími lidmi, nejezdit se psem autem nebo hromadnou dopravou. Pokud se zvíře v přítomnosti stimulu intenzivně bojí, může to vést k prohlubování vystrašenosti a při příštím setkání může být reakce zvířete ještě horší. Tak jako bolest i strach je velmi nepříjemný stav, který může ovlivnit budoucí reakce zvířete v situacích, které strach vyvolaly. Samozřejmě, že tato metoda vyhýbání se problému je pouze dočasná. Praktikuje se v období, kdy je es podrobován různým metodám terapie či výcviku, které budou dále zmíněny.

Přerušení využívání kontraproduktivních léčebných metod - Majitelé často zastávají názor, že stačí pouze vystavovat psa problémovým situacím a dříve či později se zvíře naučí, že mu nic nehrozí a uvolní se. Samozřejmě, že tato teorie může být účinná. Ovšem časové období, které je ke zvládnutí strachu potřebné se počítá řádově na hodiny. Majitelé většinou nemají tolik času a tyto periody jsou tudíž příliš krátké. Vystavování psa stimulům na příliš krátkou dobu vede spíše ke zhoršení problému, než k jeho zvládnutí.

Minimalizace chyb majitele - Nejčastější chybou majitele je, že se k vystrašenému psovi chovají jako k vystrašenému dítěti. Snaží se zmírnit strach uklidňováním a rozptýlením psa mazlením, chováním, dáváním pamlsků či vyzýváním ke hře. Přestože toto jednání může být v daném okamžiku efektivní, z dlouhodobého hlediska může toto jednání posílit projevy strachu u psa, jako je třes, schovávání se u majitele atd. a tudíž majitel vyhodnotí situaci jako daleko horší, než ve skutečnosti je. Majitel se stane citlivější a pravděpodobně se naučí strachovat v těch situacích, ve kterých jeho pes vykazuje silné strachové reakce. Následně se pak těmto situacím snaží vyhýbat či uniknout před nimi jak jen to je možné spíše pro svou ochranu, než pro ochranu svého psa.

Medikamentózní terapie - Medikamentózní terapie se používá pouze v určitých situacích. Jako ojedinělá léčba pokud je současné trauma příčinou strachu, např. jízda v autě několik dní po nehodě. Pokud je to součástí systematické terapie poruch chování. Jako součást tréninku, jestliže je zvíře velmi vystrašené, zejména v počátečních fázích kontrapodmiňování (viz. dále). Jako ochrana zvířat před intenzivním strachem v situacích, kterým se nelze vyhnout, např. při bouřce. V běžných situacích není požití léků vhodné, jelikož zvíře je obluzené a tudíž se nemůže učit. Samozřejmostí je, že jakákoliv medikamentózní terapie musí probíhat ve spolupráci s veterinárním lékařem.

Systematické metody terapie poruch chování

Za klasické metody behaviorální medicíny se považují desenzibilizace a kontrapodmiňování, které se používají i při léčbě fobií u lidí. Behaviorální terapie je založena na následujících principech:

• Metoda je účinná pouze tehdy, pokud se používá ke snížení reakce pouze na jeden konkrétní stimul, který může být prezentován v různých stupních intenzity.
• Zvíře nesmí být v průběhu terapie tomuto stimulu vystaveno. Pokud tomu nelze zabránit, lze využít medikamentózní metody.
• V každém stadiu léčby je zvíře odměňováno pamlsky pouze za splnění úkolů, které jsou prováděny jako kompetitivní v problémové situaci. Toto vyžadování a posilování kompetitivního chování nekorelujícího se strachem se nazývá kontrapodmiňování.
• Nejdůležitějším pravidlem je to, že zvíře nesmí být nikdy vystaveno stimulu takové intenzity, která vyvolá zaznamenatelnou strachovou reakci. Akceptovat lze pouze velmi mírný neklid zvířete, který brzy odezní po opakované prezentaci stimulu a odměně. Pokud zvíře reaguje velmi bázlivě, je to známkou neadekvátně prováděné terapie (intenzita byla zvýšena příliš rychle) a proto je nutné vrátit se v terapii o jeden krok zpět, k takové intenzitě, kdy zvíře nevykazuje strach.

Další metodou využívanou v humánní medicíně je tzv. flooding, neboli situační adaptace. Při této metodě je zvíře vystaveno stimulu v plné intenzitě do té doby, dokud nedojde k výraznému zmírnění reakce. Může to trvat i několik hodin. Hlavní podmínkou této metody je, že lekce nesmí být ukončena dokud se strach prokazatelně nezmírnil. Jestliže je stimul odstraněn příliš brzy, když se zvíře bojí stále stejně jako na začátku lekce, je pravděpodobné, že problém se bude spíše zhoršovat. Tato metoda je velmi účinná např. při přivykání psa na davy lidí na ulici či ruch na ulici. Nevýhodou této metody je velká časová náročnost. Další potenciální nevýhodou je to, že zvíře může dospět do stadia paniky a může se stát nebezpečným, i když majitel u psa agresivitu nikdy nepozoroval.

Nácvik postupu v problémových situacích - Klasické metody terapie poruch chování popsané výše část nejsou použitelné v mnoha situacích kdy pes vykazuje strach. Také často strach nemusí být tak intenzivní, aby vyžadoval náročnou behaviorální terapii. Mnoho těchto problémů může být zvládnuto aplikací jednoduchých a nenáročných metod, které může aplikovat sám majitel.

• Totální ignorace strachových projevů psa - Jestliže se pes začne chovat vystrašeně např. při procházce, majitel by měl jednoduše pokračovat v chůzi jako by se nic nestalo. Neměl by se ohlížet a mluvit na psa, zpomalovat, zrychlovat, měnit směr nebo čekat až se pes přestane bát.I když je strach velký, pes ho překoná a rychle bude svého páníčka následovat. Pokud je pes na vodítku, majitel by měl táhnout vodítko dopředu, případně s ním párkrát krátce cuknout, pokud se pes zastaví a odmítá pokračovat. Pokud nastane taková situace třeba doma, majitel by měl předstírat, že strach zvířete nevidí a dělat něco jiného chodit po místnosti nebo místnost opustit bez pohledu na psa, mluvení na něj či věnování mu jakékoliv pozornosti.
• Metoda včasného zásahu - Pokud majitel zahlédne stimul (blížící se osoba, cyklista apod.) včas, dokud je ještě daleko a pes nevykazuje strach, je dobré psa přivolat, odměnit ho pamlskem a začít mu dávat jednoduché příkazy, které rovněž odměňujeme, pokud je pes provede správně. Toto by mělo trvat dokud stimul nepomine. Zvíře by mělo soustředit svou pozornost na majitele a ne na stimul. Tato metoda by měla být používána pouze v situacích, kdy je strach zvířete méně intenzivní, např. jestliže se stimul vyskytuje ve větší vzdálenosti. Žádný pamlsek by neměl být podán zvířeti, které se chová vystrašeně, jelikož to může dále posilovat toto chování a problém se bude zhoršovat. V takových případech, kdy se zvíře velmi bojí, je lepší strach jednoduše ignorovat a metodu včasného zásahu si nechat pro příznivější situace.
• Campbellova „veselá rutina“ - Campbell popsal velmi jednoduchou metodu včasného zásahu, kterou doporučuje majitelům ke zvládnutí mnoha problémů s chováním. Základem je, že místo přivolání psa těsně před tím, než se začne bát a dávání mu jednoduchých příkazů majitel aplikuje „veselou rutinu“. Co speciálně majitel dělá závisí na tom, co jeho psa spolehlivě „zvedne ze židle“, to znamená, že pes začne vrtět ocasem a zvýší se jeho hravost a nadšení. Majitel může např. zatleskat, pohazovat si balónkem, smát se a chovat se šťastně nebo říkat psovi něco co ho zaujme (půjdeme ven? apod.) stejně provokativním hlasem jako když mu to říká doma než s ním jde na procházku. Stejně jako metoda včasného zásahu, která využívá pamlsky, patří i veselá rutina mezi metody kontrapodmiňování (náhrada nežádoucího chování žádoucí odpovědí na určitý podnět). Další výhodou této metody je to, že majitel se psem komunikuje pozitivní cestou, což může změnit způsob, jak pes vnímá obávanou situaci. Většina terapeutů dává přednost metodě s pamlsky, protože je to pro majitele snadnější. Ale pro psy, u kterých vyvolá míček nebo klacek v ruce majitele okamžitý a silný efekt, je tato Campbellova metoda ideální.
• Metoda postupné desenzibilizace - Pokud je strach psa příliš velký a pes nereaguje na metody včasného zásahu či kontrapodmiňování, může být tato metoda cestou k překonání strachu. Lze ji využít např. u blížících se aut, cyklistů, psů apod. Nejprve vezme majitel zvíře na místo, kde je zvíře v relativně velké vzdálenosti od míjejících aut, cyklistů nebo psů. Pak se během několika dnů majitel se psem postupně přibližuje a aplikuje metodu včasného zásahu.

Základní výcvik poslušnosti - Naučení psa korektně reagovat na povely jako k noze, sedni, lehni a zůstaň je základním předpokladem využití některé z metod zmíněných výše. Důležité je to také pro pohyb psa na vodítku nebo na procházce a zvládání problémových situací.

Zvýšení autority majitele - Další charakteristickou záležitostí je nechuť některých majitelů přitvrdit na svého a psa a z toho plynoucí neposlušnost. Často se cítí provinile, když vidí, že pes reaguje bázlivě a myslí si, že jejich nadávání nebo tvrdé přikazování ho ještě více vystraší. Některým majitelům stačí pouze říct, že už by neměli dále tolerovat neposlušnost psa jakkoliv je bázlivý. Samozřejmě záleží na konkrétní situaci. Lze použít takové metody jako je ignorace snahy psa zastavit se či měnit směr a přimět vzpouzejícího se psa k chůzi ostrým trhnutím nebo několika krátkými škubnutími vodítka. Obecně je třeba vysvětlit majiteli, že strach nestrach pes musí poslouchat povely jako jakýkoliv jiný pes. Někdy to může znamenat stát se trochu tvrdším, zejména v případech kdy jemný a mírný přístup spíše problémy vytváří než řeší.

Posílení dominance majitele - Samozřejmě v případech, kdy je pes neposlušný, snaží se táhnout majitele na vodítku jiným směrem, ignoruje příkazy atd. je také jednou z možných příčin těchto potíží problém s dominancí mezi majitelem a psem. Ve skutečnosti některá bázlivá zvířata vykazují mírný problém s dominancí nebo dominantní agresivitou. Proto by měl být majitel tázán, jak pes reaguje na příkazy v jiných situacích, jestli vrčí na členy rodiny, zda plní povely velmi pomalu nebo je často odstrkován či žadoní.

SHRNUTÍ

Na závěr několik základních doporučení, využitelných u mnoha typů případů:

• Dočasně se vyhýbat situacím, které vyvolávají u psa velký strach.
• Bázlivé chování (třes, schovávání se atd.) by mělo být vždy ignorováno, tzn. nikdy psa nehladit, nemluvit na něj, nedívat se na něj, nesnažit se ho rozptýlit nebo ho brát do náruče, když vykazuje příznaky strachu.
• Pokud pes dělá problémy na procházce, např. odmítá jít, ignorovat ho a pokračovat dál bez zastavení či věnování mu jakékoliv pozornosti. Série krátkých trhnutí vodítkem použít pokud se pes zapře a nechce jít dál.
• Pokud pes ignoruje vaše příkazy při přerušování určité nežádoucí činnosti (táhnutí na vodítku, štěkání na kolemjdoucí), zvyšujte více vaši autoritu a pořádně psovi vyčiňte.
  Pes by měl být odměněn vždy, když nevykazuje žádné známky strachu v situacích, kdy se vždy bál.

Použitá literatura

Askew H. R.: Treatment of Behavior Problems in Dogs and Cats. Blackwell Verlag GmbH, Berlin. 2003:236-247.

Schmidt W.-D.: Terapie strachu u psů. Sborník XI. výroční konference ČAVLMZ 15.-16. listopadu 2003. Prion, s. r. o. Hradec Králové 2003: 96-104.

Svoboda M., Senior F.: Nemoci psa a kočky II. díl. Poruchy chování psů a koček. Noviko, a. s., Brno 2001:1645-1679.

MVDr. Jana Bardounová, Veterinární klinika Medipet Zlín

Veterinární klinika Medipet, Broučkova ul. 5395, 760 01 Zlín, Česká republika |

www.medipet.cz | medipet@post.cz | Hlavní stránka | Kontakt|