vhodná doba k nakrytí psů

S přicházejícím jarem a všeobecným probouzením celé přírody určitě na mnohé z vás, kteří máte doma fenku, přijdou myšlenky, že by jste od ní měli rádi štěňátka. Pro to, aby nezůstalo jen u přání, je mimo jiné potřeba určit vhodnou dobu na krytí. Proto, abychom tuto dobu správně určili, je potřeba, abychom věděli, jak probíhá pohlavní cyklus u feny. Většina fen (asi 70%) se říjí dvakrát do roka. U větších a primitivnějších plemen se říje častěji vyskytne jednou, u plemen malých až čtyřikrát. Délka mezi jednotlivými říjemi je ovlivněna více faktory - např. plemenem (u německého ovčáka 26 týdnů, u boxera 36 týdnů, u basenji 44 týdnů), věkem (od 6.-7. roku se interval prodlužuje), kondicí, zdravotním stavem atd. Ukončení pohlavních cyklů a s tím spojená ztráta plodnosti probíhá vesměs ve stáří 10-14 let. Ze zdravotního i chovatelského hlediska by první krytí feny mělo být v její 2.-3. říji. Pohlavní cyklus feny je možno členit na 4 fáze: proestrus, estrus, diestrus a anestrus. Často užívaný pojem "hárání" zahrnuje dohromady proestrus a estrus.

Proestrus trvá obvykle 7-9 dnů. Majitel si v tuto dobu může všimnout změn na pohlavních orgánech fenky. Jde hlavně o jejich překrvení (zarudnutí), a otok. Hlavním příznakem je však různě intenzívní a vydatný krvavý výtok. Feny jsou pro psy sice atraktívní, ale zprvu vzeskok nedovolí.

Estrus obvykle trvá 5-9 dní a dochází při něm k ovulaci. Tyto vajíčka jsou oplození schopná 1-2 dny. Krytí nebo umělá inseminace má tedy proběhnout na začátku říje (asi u 65% fen 9.-12. den od začátku hárání), nejlépe v domácím prostředí psa. Pro estrus je opět příznačný výtok, ale je žlutooranžový a je v menším množství než v proestru.

Průměrná délka diestru je 65 dní a na vaječnících dominují žlutá tělíska. Děložní krček se uzavírá a vyplňuje zátkou hustého hlenu.

Anestrus trvá od konce diestru až po začátek další říje a je obdobím klidu pohlavní aktivity. Zevně se projevují hlavně fáze proestrus a estrus.

Jelikož však není vždy možné pouze podle zevních projevů určit se stoprocentní jistotou přesnou fázi cyklu a s tím co nejoptimálnější dobu k úspěšnému nakrytí, můžeme udělat několik vyšetření.

K nejčastěji užívaným patří tzv. vaginální cytologie. Principem této metody je mikroskopické vyšetření stěru z vaginální sliznice. Pomocí typizace jednotlivých druhů buněk jsme tak schopni stanovit s velkou přesností nejen fázi cyklu, ale upřesnit i průběh jednotlivých fází. Druhou nejčastější metodou je stanovení výše hladiny pohlavního hormonu progesteronu v krvi. Při jeho zvyšujících se hodnotách můžeme opět poměrně přesně stanovit dobu ovulace feny a tím i správně určit dobu k nakrytí. Úspěšnost zabřezávání z krytí vedených podle zjištěných koncentrací progesteronu je kolem 80%.

Další, byť pouze teoretickou možností , je stanovení hladin estrogenů v krvi, ale je využívána v malé míře, jelikož má pouze malou vypovídací schopnost a tudíž omezený klinický význam.

Pomocí výše zmíněných diagnostických metod jsme schopni velmi upřesnit dobu ke krytí tak, aby bylo úspěšné a můžeme Vám je samozřejmě nabídnout u nás na veterinární klinice Medipet ve Zlíně. Přejeme vám hodně chovatelských úspěchů a těšíme se na shledanou s Vámi.

Nežádoucí nakrytí

Jaro je obdobím, ve kterém dochází nejen k prodlužování dne a zvyšování intenzity slunečního svitu, ale v souvislosti s tím se probouzí i celá příroda. U Vašich domácích mazlíčků si můžete všimnout postupné zvyšování celkové aktivity, u některých možná zkracování doby jejich spánku atd.

Obzvláště majitelé fenek mi asi dají za pravdu, když řeknu, že s tím vším krásným, co jaro přináší, přichází i období zvýšené pozornosti a starostlivosti o jejich fenky. Proč? V tomto období dochází i k probouzení a zvyšování sexuální aktivity, projevující se háráním a majitelé se tak mohou obávat, aby nedošlo k nežádoucímu nakrytí jejich fenky. Toto je problém, se kterým se jako veterinární lékaři setkáváme obzvláště na jaře a v létě poměrně často. Jak tedy řešit případ, kdy se fenka majiteli "zaběhne"?

Za prvé je dobré zjistit, v jaké fázi pohlavního cyklu se fena nachází. Toto diagnostikujeme podle tzv. vaginální cytologie. Jde vlastně o poševní stěr a určení fáze cyklu podle přítomnosti typických buněk pro tu kterou fázi cyklu. V případě, že zjistíme, že se fena právě nachází v období, kdy je nakrytí možné, dokonce vysoce pravděpodobné, je řešení trojí:

• ponechání gravidity bez vnějšího zásahu: Tato varianta však může mít zvláště pro majitele chovných zvířat velké množství negativ: dočasná ztráta výstavní a pracovní kondice, nezbytnost vynechání následující říje pro další využití v chovu, riziko komplikovaného porodu při vyšším věku feny a nepřiměřené velikosti psa, zdravotní potíže u mladých, předčasně zapuštěných fen atd.
• chirurgické ukončení gravidity můžeme volit v těch případech, kdy se již nepočítá s dalším využitím zvířete v chovu. Operaci lze provést v jakékoliv fázi gravidity.
• konzervativní metody zahrnují užití celé řady farmakologických látek, které mají schopnost graviditu přerušit. Jsou to hl. estrogeny, jejiž účinnost je sice 100%-ní, ale je nutno uvést, že tyto látky mají řadu nežádoucích vedlejších účinků, včetně definitivního znemožnění plodnosti feny.

Další možností jsou kortikosteroidy, jejíž účinky jsou také velmi vysoké, ale jejich nevýhodou je, že můžou opět způsobit výrazné narušení celkového zdravotního stavu feny. Asi nejšetrnější metodou přerušení gravidity feny je použití kombinace prostaglandinů a ergoliových derivátů v období kolem 25.-30. dne po nakrytí. Je výhodné, že této možnosti můžeme využít až poté, co na sonografu diagnostikujeme, jestli je fena vůbec gravidní. Při této metodě nedochází k následnému narušení celkového zdravotního stavu a není ohrožena její další plodnost.

Celkově je možno říct, že existuje celá řada látek , způsobujících umělé přerušení gravidity, ale u většiny jde o větší či menší zásah do organismu feny. Z těchto důvodů je určitě nejlepší prevence nežádoucího nakrytí. U fen, u kterých bychom chtěli do budoucna štěňátka, je to hlavně velmi důkladné a důsledné ohlídání feny hl. v období hárání (popř. používání tzv. "antikoncepčních" injekcí - ale je opět nutno zmínit řadu nežádoucích účinků), u fen, u kterých si do budoucna již štěňátka nepřejeme, je nejjednodušším řešením kastrace. Tato metoda je pro fenu nejšetrnější, navíc pomocí ní eliminujeme úplně nebo na minimum výskyt onemocnění, jako jsou např. záněty dělohy, vaječníkové cysty nebo nádorové onemocnění mléčné žlázy.

Všechna výše zmíněná vyšetření, popř. i zákroky provádíme na naší klinice Medipet ve Zlíně.

Gravidita a porod

Jelikož svolnost feny k páření trvá několik dní a schopnost oplození spermií trvá až 6 dní, jde přesný termín oplození stanovit stěží. I proto je velmi těžké stanovit přesnou dobu délku březosti. Z tohoto důvodu se délka březosti počítá od prvního krytí a její průměrná délka je 63 dny s krajními hodnotami 58-70 dní. Samotné oplození probíhá ve střední části vejcovodu. "Uhnízdění" oplozeného vajíčka do děložní sliznice probíhá 18. den gravidity. Od 21. dne je pak vytvořena placenta. Zhruba za 4 týdny po úspěšném oplození je ukončen vývoj orgánů. Plodové obaly se dále rozrůstají a rovnoměrně rozšiřují děložní rohy po celé délce. Osifikace plodu probíhá od 40. dne březosti.

Samotnou diagnostiku gravidity lze provádět několika způsoby. Tím základním je zevní vyšetření pohmatem (tzv. palpace). Přes stěnu břišní lze diagnostikovat březost cca od 25. do 35. dne na základě růžicovitě rozšířených děložních rohů s váčky o průměru 1,5 - 3,5 cm, od 45. dne je možno palpovat celé plody.

Další možností je rentgenologické vyšetření, jehož pomocí jsme schopni diagnostikovat březost od 45. dne, kdy už je u plodů osifikovaná kostra, která je potom na rentgenovém snímku dobře patrná.

Asi nejmodernějším způsobem je diagnostika gravidity pomocí ultrazvukového přístroje (SONO). Plody je možno prokázat kolem 25. dne, kdy už je patrná i jejich srdeční činnost, od 30 dne je pak většinou možné rozlišit hlavu i trup a od 40. dne i vnitřní orgány. Úspěšným vyústěním gravidity je porod. Jak ale majitel pozná, že porod už se blíží? Několik dní před porodem vykazují zpravidla fenky typické příznaky. Je to neklid, časté močení, vyhledávání přítomnosti majitele nebo naopak samoty, zvětšení mléčné žlázy a sekrece mleziva, otok zevních pohlavních orgánů. Asi 12-36 hodin před porodem může přechodně poklesnout tělesná teplota až o 1,5˚C. Bezprostředně před nástupem porodu fena často zrychleně dýchá a vykazuje kolikové bolesti.

Samotný porod pak probíhá ve třech fázích: fáze otevírací, fáze vypuzovací a fáze čistící.

Ve fázi otevírací, která trvá většinou 3-12 hodin, u prvorodiček i 24 hodin, nastupují děložní kontrakce a otevírá se děložní krček. Fena je neklidná, olizuje se a vykazuje zvýšenou frekvenci dechovou i pulzovou.

Druhá fáze představuje vlastní vypuzení plodu, třetí fáze-čistící-vypuzení placenty. U fen se tyto dvě fáze prolínají, protože placenty většinou vycházejí mezi jednotlivými plody. Ke kontrakcím dělohy rodící feny se přidávají výrazné stahy břišní svaloviny, při kterých fena většinou leží na boku. Samotné plody vycházejí častěji napřed hlavičkou, o něco méně často pánevními končetinami. Po vypuzení mláděte fena překousne pupeční šňůru a olizuje štěně a tak z něj odstraňuje plodové obaly a stimuluje jeho dýchání. Po různě dlouhém odpočinku nastupují různě dlouhé porodní stahy a je vypuzeno další další štěně. Před nebo po vypuzení plodu vytéká plodová voda tmavě zelené barvy. Délka II.a III. fáze porodu závisí na počtu mláďat a může se protáhnout až na 24 hodin. Intervaly mezi porody jednotlivých štěňat jsou nepravidelné - 0,5 až 6 hodin, ke konci vypuzovací fáze se prodlužují. Do 5 - 15 minut po vypuzení plodu obvykle odchází placenta, plodové obaly fena většinou požírá. Poporodní výtok trvá obvykle 2-3 týdny.

Při normálním porodu není třeba asistence veterinárního lékaře. V případě Vašeho zájmu o diagnostiku gravidity, o informace o průběhu porodu, popř. pomoci s nefyziologickým porodem jsme tady samozřejmě pro Vás a rádi Vám vyjdeme vstříc.

Zdravotní rizika u štěňat

Hlavní zdravotní problémy u štěňat se dají rozdělit do několika skupin: vrozené, infekční, parazitární a problémy z hlediska výživy.

Vrozené problémy bývají jednak dědičné, jednak získané v průběhu gravidity. Ty první může chovatel ovlivnit výběrem zvířat do chovu. Riziko získání vady v průběhu březosti je zejména v první třetině gravidity působením fyzikálních, chemických a biologických faktorů. Z tohoto důvodu je důležitá správná péče o březí fenu (výživa, ochrana před infekcemi, před některými chemickými látkami, léčivami apod.). Na některé dědičné vady (v ČR na ortopedické – DKK, DKL, luxace pately - a oční – např. PRA) se provádí selekce.

Problémy infekčního původu bývají spojeny s nehygienickými podmínkami chovu a nedosta-tečnou imunoprofylaxí (očkováním). Důležitým faktorem je příjem mateřského mléka, které je, mimo jiné, také důležitým zdrojem protilátek proti infekcím. Aktivní imunoprofylaxe se může provádět už od 6 týdnů a zahrnuje imunizaci proti psince, parvoviróze, koronaviróze. Pro vytvoření správné imunity je nevyhnutná revakcinace, přičemž se štěňata vakcinují také proti hepatitídě, leptospiróze, parainfluenze 2 a vzteklině. Doporučuje se také očkování proti lymské borelióze , která je přenášena klíšťaty.

Parazitární onemocnění mohou štěňata získat už v průběhu gravidity od matky a také dochází k infekcím přes mateřské mléko. Z tohoto důvodu je nutné první odčervení v raném věku, tzn. už od dvou až tří týdnů, a důležité je jeho pravidelné opakování v dvoutýdenních intervalech.

Výživa štěňat je důležitá nejenom pro růst organizmu, ale v konečném důsledku odpovídá i za mnohé zdravotní problémy v dospělém věku. V prvních týdnech života má nezastupitelnou roli mateřské mléko. Ve věku 3-4 týdnů je možné přikrmovat kvalitním, chutným a energeticky hodnotným krmením. Při odstavu ve věku 6-8 týdnů jsou štěňata plně převedena na pevnou stravu. Kvalita současných komerčních krmiv pro štěňata zaručuje přísun všech látek potřebných pro rostoucí organizmus v optimálním poměru, co znamená, že není nutný přídavek jakýchkoliv minerálů či vitamínů. Variabilita plemen psů je však značná a to se projevuje i na složení krmných směsí. Z tohoto důvodu se doporučuje výběr vhodného krmiva konzultovat s veterinárním lékařem, případně odborným prodejcem.

Proč se rozhodnout pro kastraci:

informace z Nadace na ochranu zvířat: National Canine Defence League 17 Wakely Street, London EC1V 7LT

Nadace na ochranu zvířat - Olbrachtova 3, 140 00 Praha 4

V ideálním světě by každé štěně mělo mít vhodný domov a svého pána, který by o ně dobře pečoval. Bohužel ve skutečnosti tomu tak není. Tisíce nechtěných a opuštěných štěňat i psů jsou každým rokem utraceni.

Když vaše fenka hárá, udělá vše pro to, aby mohla uniknout a následovat svůj přirozený instinkt. Okolní psi také udělají vše, aby s ní měli schůzku. I při největší opatrnosti může být fenka březí! Jestliže vaše fenka bude mít štěňata a může jich být i devět, budete je muset krmit, starat se o ně a platit veterináře. Je nutné pro ně najít vhodný domov a hodného spolehlivého majitele. A to není jednoduché. Opuštěné březí fenky a nechtěná štěňátka, která nenajdou domov, mohou mít štěstí, že je přijme útulek pro psy a ten jim najde nové majitele. Většinu však čeká smutný a krátký život.

Fenka hárá většinou dvakrát za rok a hárání může trvat až měsíc. Po tuto dobu musí být oddělena od psů, což je obtížné. I když fenka bude jen ve vaší zahradě, bude téměř nemožné zabránit psům z okolí, aby se k ní nedostali. Může vám to přinést i další nepříjemnosti.

Kastrace je dnes běžnou operací. Vše bude provedeno pod celkovou narkózou a asi za tři týdny bude vaše fenka úplně v pořádku. Není důvodu, aby fenka měla před operací štěňata. Kastrovaná fenka nikdy nehárá a netrpí falešnou březostí. Také pravděpodobnost rakoviny v pozdějším věku je daleko menší. A vám odpadne mnoho starostí. Fenka neztloustne, jestliže jí nebudete překrmovat a bude-li mít dostatek pohybu. Pravděpodobně zjistíte, že bude po operaci potřebovat méně jídla.

Když psi cítí, že v okolí hárá fenka, budou se všemožně snažit k ní dostat a často ploty, ostnaté dráty ani frekventovaná silnice je nezastaví. Jakmile se pes žene za romantickým dobrodružstvím může snadno způsobit autonehodu, za kterou vy budete zodpovídat, nebo se dostane do rvačky s jinými psy, či se ztratí. I když se vám podaří psa udržet doma, jeho vytí a podrážděnost, značkování a někdy i destruktivní chování vám nadělá hodně starostí. Dokonce se staly případy, kdy pes skočil skrz zavřené okno. Tak silné mohou být jeho touhy a přirozené pudy.

Kastrace psa je také jednoduchá operace. Pes se přestane toulat a je zpravidla klidnější. Při zachování přiměřené stravy a dostatek pohybu neztloustne a z operace se zotaví velmi rychle.

Kastrace není tak drahá, jak by jste se mohli domnívat. Je lacinější než výdaje s neplánovanými štěňaty a jejich krmením nebo účet od veterináře poté, co psa porazilo auto. Některé ochranářské organizace nebo místní úřady přispívají na kastraci, máte-li nízký příjem. Proč se neinformovat?

Nemáte-li opravdu vážný důvod proč kastraci odmítáte, poraďte se s veterinářem a nechte svého psa vykastrovat. Je to lepší pro psa a vy nechtěnými štěňaty nepřispějete k množství psů, kteří musejí být každým rokem zbytečně utraceni. Kastrace je jediný zaručený způsob, jak zabránit nechtěným štěňatům a je rozhodně humánnější než zbytečná smrt psa.

NCDL existuje, aby chránila psy před zneužitím, krutostí, opuštěním a jakýmkoliv špatným zacházením jak ve Velké Británii, tak i jinde ve světě. Je dobročinnou organizací a snaží se dosáhnout svého cíle prostřednictvím celonárodní sítě záchranných center, osvětou a různými kampaněmi. Zastává názor, že žádný zdravý pes by neměl být utracen a všichni psi by měli být chtění a chránění, měli by mít vhodný domov a laskavého majitele.

Lymská borelióza

Lymská borelióza je závažné bakteriální onemocnění lidí i zvířat. Ve veterinární praxi se s ním nejčastěji setkáváme u psů. Klinické příznaky u psů bývají podobné jako v humánní medicíně. Patří mezi ně apatie, nechutenství, horečka, zvětšené mízní uzliny, kožní změny (u lidí ve formě plošných zarudlých ložisek), bolesti kloubů, vzácněji také poškození srdce, ledvin a nervového systému (křeče, agresivita, změny chování).Některé příznaky u psů však nejsou, zejména na počátku onemocnění, příliš patrné. S charakteristickými kožními změnami se u psů téměř vůbec nesetkáme. Nejčastějším příznakem boreliózy psů tak bývá nechuť k pohybu nebo kulhání na jednu či více končetin. Pokud se onemocnění zavčas rozpozná, dá se úspěšně léčit aplikací antibiotik, která však musí být podávána dlouhodobě (jeden až několik měsíců). V případě, že borelióza přejde do chronické fáze, zanechává na pacientovi trvalé následky, nejčastěji ve formě chronických zánětů kloubů a trvalého kulhání.

Lymská borelióza je onemocnění, které se v našich podmínkách běžně vyskytuje. Zdrojem nákazy pro psy jsou infikovaná klíšťata. Nemocný pes naštěstí nemůže nakazit jiná zvířata ani člověka. K nákaze člověka však může dojít, když majitel holou rukou vytahuje psovi klíště. V oblastech výskytu boreliózy je nejúčinnější metodou boje s nákazou očkování psů. 

Nejideálnějším obdobím, kdy zařadit očkování boreliózy do vakcinačního schématu, je zima a předjaří, což je doba před začátkem sezóny výskytu klíšťat. V prvním roce se provádí dvakrát v rozmezí tří týdnů. Následné vakcinace se provádí jedenkrát ročně.

Psi bojící se rachejtlí

Blíží se vánoce a konec roku. Toto období je kritické pro psy, kteří se bojí bouchajících petard a rachejtlí. Doporučujeme v takovém případě poradu s veterinářem, zda-li budou stačit chovatelská opatření, nebo bude-li potřeba použít léčiv. Ta je dobré vyzkoušet předem ke stanovení vhodné látky a dávky, každý pes reaguje individuálně a nejednou se můžeme dočkat paradoxních reakcí.

Upozorňujeme na nový preparát, který aplikujeme rektálně. Je vhodný tam, kde pes tablety nebo pastu odmítá.

Veterinární klinika Medipet, Broučkova ul. 5395, 760 01 Zlín, Česká republika |

www.medipet.cz | medipet@post.cz | Hlavní stránka | Kontakt|